Javořická vrchovina se nachází v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny a je jejím nejvyšším geomorfologickým celkem. Tvoří ji dvě pohoří – Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina – přičemž Českomoravská stezka prochází oběma těmito podcelky a přechází rovněž nejvyšší vrchol Javořické vrchoviny i celé Českomoravské vrchoviny, 837 metrů vysokou Javořici.

Javořická vrchovina navazuje na severovýchodě na Křižanovskou vrchovinu, ze západu sousedí s Křemešnickou vrchovinou a na samém jihozápadě přechází v Třeboňskou pánev. Jižní okraj oblasti pak tvoří státní hranice s Rakouskem mezi Novou vsí nad Lužnicí a Slavonicemi. Oblast přibližně vymezují tato města: na severu Třešť, na západě Jindřichův Hradec a Strmilov, na jihu Slavonice a na východě Dačice a Telč. Uvnitř Javořické vrchoviny leží jediné město, a to Nová Bystřice.

Continue reading “Českomoravská stezka – Javořická vrchovina”

Křižanovská vrchovina je rozsáhlý geomorfologický celek, který spadá do Českomoravské vrchoviny. Tvoří jej tři podcelky, přičemž Českomoravská stezka prochází dvěma z nich – nejprve Bítešskou vrchovinou a posléze Brtnickou vrchovinou.

Oblast se rozkládá až na výjimky na moravské části země a její západní okraj víceméně kopíruje historickou hranici Čech a Moravy. Křižanovskou vrchovinu na západě zhruba vymezují města Ždírec nad Doubravou, Jihlava a Slavonice; na východě a severu pak na jejím okraji leží Třebíč, Tišnov, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Největším městem je krajská metropole Jihlava.

Continue reading “Českomoravská stezka – Křižanovská vrchovina”

Hornosvratecká vrchovina se skládá ze dvou pohoří – Žďárských vrchů a Nedvědické vrchoviny. Dohromady tvoří ucelenou oblast v oblasti Českomoravské vrchoviny, která je přibližně vymezena městy Polička, Letovice, Tišnov a Žďár nad Sázavou. Oblast leží víceméně celá v povodí horní Svratky, která pramení na úbočí Žákovy hory ve Žďárských vrších a od Herálce po Jimramov tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Její hluboko zaříznuté údolí prochází výrazným tektonickým prolomem a tvoří přirozený průchod ze Žďárských vrchů až k Tišnovu a dále k Brnu. Údolí u obce Vír je hluboké až 300 metrů a je místem s největším vertikálním rozdílem na celé Českomoravské vrchovině.

Continue reading “Českomoravská stezka – Hornosvratecká vrchovina”

Českotřebovská vrchovina je podcelkem Svitavské pahorkatiny; protože ale Českomoravská stezka prochází jen tímto pohořím, pojmenovali jsme úsek právě po něm. Na počátku úseku prochází stezka ještě Moravskotřebovskou pahorkatinou a v závěru pak Nedvědickou vrchovinou. Jde ale o velmi krátké úseky, a proto tyto geomorfologické celky nejsou do popisu zařazeny. Ostatně právě fenomén Českotřebovské vrchoviny s výrazným Hřebečovským hřbetem v podstatě určuje charakter putování na tomto úseku Českomoravské stezky.

Continue reading “Českomoravská stezka – Českotřebovská vrchovina”

Masiv Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, po němž vedou cesty nabízející daleké výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu. Jméno pohoří pochází od řeky Divoké Orlice, která protéká rovnoběžně s hřebenem Orlických hor, v délce asi třiceti kilometrů tvoří pohraniční tok s Polskem a teprve v oblasti Zemské brány proráží hlubokou soutěskou hlavní hřeben a stáčí se do vnitrozemí. Na Orlické hory navazuje jejich podhůří, takzvaná Podorlická pahorkatina s nejvyšším vrcholem Špičák u Deštného v Orlických horách.

Continue reading “Českomoravská stezka – Orlické hory a Podorlicko”

Pohoří Králický Sněžník je svou rozlohou jedním z našich nejmenších horských celků, jeho nejvyšší hora jej však řadí na třetí příčku, hned za Krkonoše a Hrubý Jeseník. Ke Králickému Sněžníku přiléhá Hanušovická vrchovina, jakési jižní podhoří Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.

Poměrně rozsáhlý geomorfologický celek Hanušovické vrchoviny leží jižně od Králického Sněžníku, od kterého jej mimo jiné odděluje hluboké údolí řeky Moravy. Na východě sousedí s Hrubým Jeseníkem, na západě s Orlickými horami a na jihu oblast zasahuje až do Litovelského Pomoraví. Nejvyšší částí Hanušovické vrchoviny je Branenská vrchovina s jediným tisícimetrovým vrcholem celé oblasti. Protože Českomoravská stezka prochází pouze Branenskou vrchovinou, budeme se dále zabývat pouze tímto podcelkem.

Continue reading “Českomoravská stezka – Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina”