Dál už to v Česku nejde – krajní body naší země

Stezky Via Czechia jsou unikátní v tom, že propojují všechny krajní body naší země 🧭 🇨🇿

Dnes už na všechny tyto body vedou turistické značky a jsou osazeny pamětními kameny. Ještě před pár lety byste se k nim ale museli prodírat po zarostlých cestách a hledat byste je museli s podrobnou mapou nebo kompasem v ruce. I tak si ale tyto body stále uchovávají svou tajuplnost míst na hranicích, daleko od lidské civilizace.

Nejsevernější bod

Tak, jako Norové mají svůj proslulý Nordkapp, můžeme i my v Česku obdivovat nejsevernější pól země, pro nějž zlidověl stejný název označující známý severní výběžek Evropy. Nejsevernější bod ČR leží ve Šluknovském výběžku a je rovněž nejsevernějším bodem bývalého Československa a Rakousko-Uherska a také nejsevernějším bodem historické země Čechy.

Na samém konci Šluknovského výběžku na každého dýchne duch izolovaného pohraničí – koneckonců i název nejbližší vlakové zastávky „Horní Poustevna“ jako by podtrhoval fakt, že tady se s ruchem civilizace moc nesetkáte.

Nejsnadnější přístup k nejsevernějšímu bodu ČR vede z naší nejsevernější obce Lobendava po zelené turistické značce přes osadu Severní k hraničnímu přechodu Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf. Odtud je to už jen asi kilometr po žluté značce.

Moře z českého Nordkapu sice neuvidíte, ale vzdušná vzdálenost k tomu Baltskému odtud činí jen 290 km, což je nejkratší vzdálenost Česka od moře. Opačným směrem na jih bychom naměřili 278 kilometrů k našemu nejjižnějšímu bodu u obce Vyšší Brod – protilehlému bodu Stezky středozemím.

Místo pod Bukovou horou uprostřed pohraničních hvozdů jinak kromě zeměpisného rekordu nenabízí mnoho výjimečného, však také ještě donedávna byste zde marně hledali turistickou značku. Nejprve sem skromnou cedulku umístili turisté z Nového Boru a až v roce 2013 bylo místo osazeno mohutným kamenem a informačními tabulemi.

Nejjižnější bod

Jak již bylo napsáno výše, nejjižnější bod je vzdušnou čarou vzdálen 278 km od toho severního. Pokud byste šli pěšky nebo jeli na kole po Stezce středozemím, urazíte mezi těmito krajními body přibližně dvakrát tolik – pěší trasa měří 569 km, cyklistická 547 km. Drobnou geografickou zajímavostí je fakt, že přímá spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu téměř přesně kopíruje poledník, prochází skrz Prahu a téměř se dotýká geometrického středu Čech u obce Petrov.

Vydat se k nejjižnějšímu bodu můžete z naší nejjižnější obce, kterou je Vyšší Brod. Odtud vede turistická značka do Studánek, nejjižněji položené osady v České republice, nacházející se nedaleko Vyšebrodského průsmyku, který geograficky odděluje Novohradské hory a Šumavu.

Jestliže Šumava patří k vyhledávaným místům, kraj kolem Studánek a Horního Dvořiště jako by po válce zmizel z turistických map. Ještě před několika lety k nejjižnějšímu bodu nevedla žádná značená trasa, oživení napomohlo až její vyznačení v roce 2014, osazení pamětního kamene a vybudování odpočívadla.

V místech, kde se modrá značka stáčí k severozápadu, odbočuje k jihu žlutá turistická značka, směřující k nejjižnějšímu bodu České republiky. Nová štěrková cesta prochází zaniklou obcí Radvanov a záhy dosahuje státní hranice.

Nejjižnější bod leží u Mlýneckého potoka, zmiňovaný pamětní kámen nese desku s označením všech čtyř krajních bodů naší země. Asi sto metrů na rakouském území si můžete prohlédnout tzv. Švédské šance – repliku opevnění ze třicetileté války, které zde zastavilo postup švédských vojsk.

Nejzápadnější bod

Nejzápadnější bod České republiky leží v katastru obce Krásná, uprostřed Újezdského potoka, který zde tvoří státní hranici. Bod leží mezi dvěma mohutnými hraničními mezníky z roku 1844. Na místě stojí pylon s GPS souřadnicemi, informační panel a altánek s malou bivakovací půdičkou. Vzdušnou čarou odděluje nejzápadnější od nejvýchodnějšího bodu České republiky 490 km a úhlová vzdálenost 6° 46′ 07″, což kupříkladu znamená 27 minut rozdílu v časech východu a západu slunce.

Často je omylem za nejzápadnější výspu naší země považováno trojstátí Čech, Bavorska a Saska na konci Ašského výběžku, asi 7 km vzdušnou čarou odtud na sever.

Nejbližší vlaková zastávka se jmenuje Štítary, vyrazit ale můžete i z Aše nebo z německého Rehau, kam jezdí vlaky z Chebu nebo z Aše.

Nejzápadnější bod České republiky leží v opuštěné krajině zaniklých a vysídlených obcí bývalého přísně střeženého hraničního pásma. Tady na vás opravdu dýchne atmosféra „konce světa“, místa, kudy spíše projde srnka než noha člověka. Ponurou historii připomíná i nedaleký památník obětem první světové války u zaniklé obce Újezd. V roce 2008 byl v blízkosti nejzápadnějšího bodu postaven Most přátelství jako symbol usmíření Čechů a Němců, které západní hranice dlouho rozdělovala.

Nejvýchodnější bod

Nejvýchodnější bod České republiky se nachází nedaleko rezervace Bukovec, v údolí potoka Oleška, a je rovněž označen kamenem s pamětní deskou. Na místo se dostanete snadno – od nádraží v Jablunkově (naše nejvýchodnější město) jezdí autobusy do nedalekého Bukovce, který je nejvýchodnější obcí ČR. Od poslední zastávky je to k nejvýchodnějšímu bodu asi dva kilometry cesty.

Cesta vás provede malebným Jablunkovským mezihořím, které se rozkládá na území tří států, přičemž na českém má rozlohu pouhých 26 km2 a je nejenom nejvýchodnějším, ale také nejmenším pohořím České republiky. Poslední metry k nejvýchodnějšímu bodu vedou po krátké naučné stezce přes přírodní rezervaci Bukovec. Samotný nejvýchodnější bod leží v lesíku a kromě pamětního kamene tu najdete už jen turistický přístřešek a informační tabuli.

Někdy je nesprávně za nejvýchodnější výspu naší země považováno trojmezí České republiky, Slovenska a Polska, ležící nedaleko Hrčavy. Eventuální zacházka na trojmezí představuje prodloužení výletu přibližně o šest kilometrů a kromě samotného trojmezného patníku si v okolí můžete prohlédnout dřevěný kostel v Hrčavě, poutní Lurdskou jeskyni se studánkou nebo památník posledního zastřeleného vlka v ČR.

Nové mapy Via Czechia

Na Severní stezce se už neztratíte – nejdelší trasa Via Czechia je nyní kompletně pokryta podrobnými mapami v podrobném měřítku.
Skvělou práci odvedlo nakladatelství Geodézie On Line 👍
✅ celkem 4 boxy a 28 oboustranných map v měřítku 1:25.000
✅ vyznačené pěší, cyklistické a lyžařské trasy 👣🚴‍♀️❄️
✅ pěší varianta včetně kilometráže
✅ stručný itinerář u každé mapy
✅ podrobný mapový klíč česky-anglicky-německy 🇨🇿 🇬🇧 🇩🇪
✅ vyznačená přátelská místa
➡️ objednávat možno zde: https://bit.ly/3z0hq7K

Trasy vhodné pro kočárky

Tipy na vhodné úseky tras Via Czechia pro poutníky s kočárkem. Níže popsané úseky se vyznačují převážně širokými, často asfaltovými cestami vhodnými i pro běžný kočárek. Doporučené úseky Severní a Jižní stezky mohou výjimečně obsahovat kratší neprůjezdné pasáže, které lze ale bez problémů objet.
✅ Kvalitu cesty a tedy průjezdnost s kočárkem vám napoví mapa z aplikace mapy.cz – mrkněte na mapu v příspěvku s vysvětlivkami.
✅ Mapy na www.cykloserver.cz ukazují průjezdnost cest na horském kole, pro kočárky je dobré držet se plné nebo dlouze čárkované růžové čáry.
✅ Vybavit se můžete speciálním kočárkem do terénu, který má větší kola a projedete s ním i po hrbolatějších lesních cestách.
✅ Pokud chcete mít jistotu, že na trase projedete, můžete také využít naše cyklistické varianty tras, které najdete u každé stezky, u každého úseku zvlášť.
.
Severní stezka
➡️ Krušné hory z Blatné do Tisé, 7 dní (výstup na Blatenský vrch po cyklotrase, těžký úsek Helenčiny vodopády – Lesná, vynechat Špičák)
➡️ Orlické hory z Pekla do Mladkova, 2-3 dny (výšlap na Vrchmezí po cyklotrase, vynechat hřebenovku Homole – Kunštátská kaple, obejít Zemskou bránu)
➡️ Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina ze Suchdola nad Odrou do Hodslavic, 1-2 dny
.
Jižní stezka
➡️ Dolnomoravský úval ze Sudoměřic do Mikulova, 3 dny (hřebenovku Pálavy je nutné obejít)
➡️ Dyjskosvratecký úval z Dolních Věstonic do Šatova, 2-3 dny
➡️ Českomoravská vrchovina ze Slavonic do Chlumu u Třeboně, 3 dny
➡️ Třeboňsko z Chlumu u Třeboně do Petříkova, 1 den (za Chlumem krátký úsek s kořeny)
➡️ Novohradské hory z Petříkova do Dolního Dvořiště, 3 dny (cesta k Dobré Vodě po silnici, vynechat Kraví horu)
➡️ Šumava ze Svatého Tomáše do Svaté Kateřiny, 7 dní (vynechat hřeben Plechý – Třístoličník, Březník-Modrava jít podél Modravského potoka, obejít Čertovo jezero přes Železnou Rudu
➡️ Český les Rybník – Starý Hrozňatov, 4 dny (několik hůře průjezdných pasáží, např. neprůjezdná cesta kolem Arnoštovy leštírny, podmáčený úsek pod vrchem Tišina, fyzicky náročný výstup na Dyleň).
➡️ Chebská pánev Starý Hrozňatov – Františkovy Lázně, 1 den (těžký výšlap na Zelenou horu, obejít Komorní hůrku.

Mapy Via Czechia

Milovníci papírových map by měli zbystřit!
Moderní doba sice přináší vymoženosti v podobě nejrůznějších online mapových aplikací, nicméně papír je papír… Papírové mapě nedojdou baterie, nevypnou ji v americkém úřadě GPS a když si ji celou rozložíte, tak budete mít daleko lepší přehled o oblasti, než při pohledu na malinký displej mobilu.

Pokračovat ve čtení „Mapy Via Czechia“

Stezka středozemím – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory

První dvě etapy Stezky středozemím vedou od nejsevernějšího bodu Šluknovskou pahorkatinou, za Krásnou Lípou pak vstupuje stezka na další dvě etapy na území Lužických hor. Mezi Českou Kamenicí a Novým Borem se trasa dotýká i území Českého Středozemí; zasahuje však do něj jen minimálně, tudíž se tomuto zeměpisnému celku podrobněji nevěnujeme. Celkově vede v tomto úseku Stezka středozemím ve čtyřech etapách v celkové délce 76 km.

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory“

Stezka středozemím – Kokořínsko a Máchův kraj

Stezka středozemím prochází Ralskou pahorkatinou od severu k jihu ve čtyřech etapách v celkové délce 90 km. Trasa navštěvuje přírodně a kulturně nejzajímavější lokality a zároveň byla naplánována tak, aby nevynechala ani zajímavá městečka s muzei a možnostmi ubytování. Z Nového Boru vede trasa nejprve ke známému skalnímu hradu Sloup a přes Modlivý důl do Zákup. Ve druhé etapě vstupuje do CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a dostává se k Máchovu jezeru, odkud vede souběžně s turistickou dálkovou trasou Máchova cesta. Trasa následně stoupá k hradu Bezděz a vstupuje do oblasti Kokořínska, kterým vede kolem hradu Houska do Kokořínského dolu a dále k Mělníku. 

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Kokořínsko a Máchův kraj“

Stezka středozemím – Dolní Povltaví

Stezka středozemím prochází Dolním Povltavím ve třech etapách v celkové délce 70 km. Trasa vede víceméně souběžně s posledními kilometry naší nejdelší řeky Vltavy, od jejích břehů odbočuje spíše výjimečně za zajímavostmi a vyhlídkami. Převýšením i orientačně jde o jeden z nejlehčích úseků na stezce. Z Mělníka vede trasa proti proudu Vltavy k zámkům Veltrusy a Nelahozeves a dále po Dvořákově cestě do Kralup nad Vltavou. Za Kralupy stezka vstupuje do kaňonu Vltavy a přes několik vyhlídek pokračuje do Roztok a dále k severnímu okraji Prahy v Tróji. Samotným hlavním městem trasa prochází přes parky, vyhlídky a mnohá historicky výjimečná místa. 

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Dolní Povltaví“

Stezka středozemím – Střední Povltaví

Stezka Středozemím prochází Středním Povltavím ve čtyřech etapách v celkové délce 90 kilometrů, přičemž po celou dobu zůstává na pravém břehu Vltavy. Tento úsek vede symbolicky ve stopách keltů a vorařů. Spojuje totiž nejenom dvě významná keltská oppida – Závist a Hrazany – které ležely na strategické vodní cestě mezi Čechami a Podunajím, ale zároveň vede po staré plavecké cestě, po níž se voraři vraceli pěšky z Prahy domů.

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Střední Povltaví“

Stezka středozemím – Toulava

Stezka středozemím prochází oblast Toulavy mezi Sedlčany a Táborem ve třech etapách v celkové délce 65 kilometrů. Vede přibližně jihovýchodním směrem a zavítá do městeček Vysoký Chlumec, Sedlec-Prčice a Jistebnice. Trasa vede řídce osídlenou krajinou na pomezí středních a jižních Čech a prochází přírodním parkem Jistebnická vrchovina. Tento úsek si užijí všichni, kteří vyhledávají klidné putování a hezkou a přitom málo navštěvovanou krajinu s množstvím drobných památek a zajímavostí.

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Toulava“

Stezka středozemím – údolí Lužnice

Na rozdíl od většiny ostatních úseků Stezky středozemím, kde jsme při plánování zvažovali více variant, jsme tady při výběru trasy příliš neváhali. Vybrala jí za nás příroda tím, že vytvořila hluboké údolí Lužnice. Stezka středozemím vede vyjma krátkého úseku v Bechyni po stejné trase jako již zmiňovaná Stezka údolím Lužnice. Připojuje se na ni na rozcestí u Švehlova mostu v Táboře a končí po třech etapách v Týně nad Vltavou. Charakterem cest i krajiny se jedná o naprosto jedinečnou část Stezky středozemím a proto ji také vymezujeme jako samostatný úsek dlouhý 46 kilometrů, který je rozdělen na tři etapy.

Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – údolí Lužnice“

Stezka středozemím – Českobudějovicko

Trasa Stezky středozemím vede z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic ve dvou etapách o celkové délce 42 kilometrů. První etapu, která je svou délkou 28 kilometrů nejdelší ze všech na Stezce středozemím, lze případně rozdělit a přenocovat v tradiční plavecké obci Purkarec. Začátek úseku z Týna jde po stopách plavecké a potahové stezky s mnoha informačními panely, pak se od řeky na pár kilometrů odkloní, aby se k ní opět vrátila v obci Purkarec. Odtud až do cíle v Českých Budějovicích vede trasa převážně po asfaltových chodnících, souběžně se značenými cyklotrasami. Stezka projde kolem zříceniny Karlův Hrádek, vystoupá na Hradiště Baba a přes Hlubokou nad Vltavou a zámek Obora doputuje do centra Českých Budějovic. Díky asfaltovému povrchu a nenáročnému výškovému profilu jde o snadný úsek trasy zvládnutelný i s dětmi nebo s kočárkem. Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Českobudějovicko“

Stezka středozemím – Českokrumlovsko

Trasa Stezky středozemím vede z Českých Budějovic k nejjižnějšímu bodu ČR ve čtyřech etapách o celkové délce 90 kilometrů. Prvních přibližně 10 kilometrů úseku vede ještě oblastí Českobudějovicka, teprve za obcí Boršov nad Vltavou překračuje stezka hranice českokrumlovského okresu. Trasa se u hradu Dívčí Kámen odpoutává od vltavského údolí a vystupuje na vrchol Kleti, na jedinou tisícovku a tedy nejvyšší bod na celé Stezce středozemím. Z Kleti se trasa vrací k Vltavě a přes Zlatou Korunu vede do Českého Krumlova. Ve druhé polovině úseku pokračuje trasa k jihu proti proudu Vltavy do Rožmberka nad Vltavou a přes Vyšší Brod až ke svému jižnímu konci – k nejjižnějšímu bodu ČR nedaleko obce Studánky.  Pokračovat ve čtení „Stezka středozemím – Českokrumlovsko“

Jižní stezka – Moravskoslezské Beskydy

Trasa Jižní stezky vede od nejvýchodnějšího bodu ČR nejprve přes Jablunkovské mezihoří, nejmenší pohoří v Česku, teprve v Mostech u Jablunkova se dostává na území Moravskoslezských Beskyd, odkud stoupá na Velký a Malý Polom a dále vede pohraničním hřebenem přes Bílý Kříž, sedlo Konečná, vrcholy Bobek a Beskyd do sedla Bumbálka. Úsek Jižní stezky přes Jablunkovské mezihoří a Moravskoslezské Beskydy je dlouhý 52 kilometrů a je rozdělený na 3 etapy.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Moravskoslezské Beskydy“

Jižní stezka – Javorníky

Trasa Via Czechia přes Javorníky nabízí jak panoramatické hřebenové úseky s dalekými výhledy, tak i pasáže vedoucí hlubokými bučinami, kde žijí rysi nebo medvědi. Jižní stezka vede od sedla Bumbálka přes Makovský průsmyk, Veľký Javorník, Kohútku, vrch Makyta a Čubův kopec do Střelné. Trasa měří 45 kilometrů a je rozdělena na dvě celodenní etapy s ideálním nocovištěm v oblasti Kohútky. Začátek i konec trasy je přístupný veřejnou dopravou – sedlo Bumbálka a Makovský průsmyk obsluhují autobusy, ve Střelné je rovněž vlaková zastávka.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Javorníky“

Jižní stezka – Bílé Karpaty

Trasa Jižní stezky přes Bílé Karpaty měří 110 kilometrů a je rozdělena na pět celodenních etap. Zpočátku stezka přechází oblastí jižního Valašska, kde stoupá na pohraniční vrchol Končitá a přes rozhlednu Královec vede do Valašských Klobouků a dále do obce Brumov-Bylnice. Před Starým Hrozenkovem trasa vstupuje do oblasti Slovácka, kterým pokračuje přes nejvyšší vrcholy pohoří a přírodně nejzajímavější lokality až do cíle úseku v Radějově. I když nejvyšší vrchol, Velká Javořina, nedosahuje ani tisícimetrové hranice, není radno tyto hory podceňovat – přechod hřebene Bílých Karpat patří k plnohodnotným horským výpravám.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Bílé Karpaty“

Jižní stezka – Dolnomoravský úval

Trasa Jižní stezky prochází Dolnomoravským úvalem ve třech etapách. Do oblasti stezka vstupuje mezi Radějovem a Sudoměřicemi a vede podél řeky Moravy k Lanžhotu, kde se stáčí do povodí Dyje. Přes Břeclav a Lednici pak trasa doputuje až do Mikulova, kde vstupuje do Mikulovské vrchoviny. Celková délka tohoto úseku je 84 kilometrů.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Dolnomoravský úval“

Jižní stezka – Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval

Trasa Jižní stezky prochází Mikulovskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem ve třech etapách, dlouhých celkem 80 kilometrů. Z Mikulova vede trasa přes Pavlovské vrchy a prochází všemi přístupnými vrcholy jejich členitého hřebene. V Dolních Věstonicích Jižní stezka opouští nejzápadnější výběžek Karpat a vstupuje do ploché krajiny Dyjskosvrateckého úvalu, kterou pokračuje přes Drnholec, Hevlín a Dyjákovičky k cíli úseku v Šatově. Úzké a kamenité pěšiny vystřídají za Dolními Věstonicemi polní cesty nebo protipovodňové hráze, po kterých cesta rychle ubíhá.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval“

Jižní stezka – Českomoravská vrchovina

Trasa Jižní stezky prochází jižním okrajem Českomoravské vrchoviny od východu k západu, poblíž státní hranice s Rakouskem. Na území Vysočiny vstupuje západně od Šatova a dostává se nejprve do podoblasti Jevišovické pahorkatiny. V tomto úseku Jižní stezka sleduje hluboké údolí Dyje s atraktivní krajinou národního parku Podyjí. Za Dešnou vstupuje trasa do Křižanovské vrchoviny, prochází údolím Moravské Dyje a přes vrch a poutní místo Montserrat se dostává do Slavonic. V posledním úseku za Slavonicemi vstupuje Jižní stezka z Moravy na historické území Čech, přechází Javořickou vrchovinu a dostává se do oblasti České Kanady. Tady také Jižní stezka dosahuje svého nejvyššího bodu na Vysočině, kterým je jižní úbočí Jeleního vrchu nedaleko Landštejna (697 metrů). Celý úsek Českomoravskou vrchovinou měří 138 kilometrů a je rozdělen na 6 celodenních etap.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Českomoravská vrchovina“