Českomoravská stezka – Javořická vrchovina

Javořická vrchovina se nachází v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny a je jejím nejvyšším geomorfologickým celkem. Tvoří ji dvě pohoří – Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina – přičemž Českomoravská stezka prochází oběma těmito podcelky a přechází rovněž nejvyšší vrchol Javořické vrchoviny i celé Českomoravské vrchoviny, 837 metrů vysokou Javořici.

Javořická vrchovina navazuje na severovýchodě na Křižanovskou vrchovinu, ze západu sousedí s Křemešnickou vrchovinou a na samém jihozápadě přechází v Třeboňskou pánev. Jižní okraj oblasti pak tvoří státní hranice s Rakouskem mezi Novou vsí nad Lužnicí a Slavonicemi. Oblast přibližně vymezují tato města: na severu Třešť, na západě Jindřichův Hradec a Strmilov, na jihu Slavonice a na východě Dačice a Telč. Uvnitř Javořické vrchoviny leží jediné město, a to Nová Bystřice.

Continue reading “Českomoravská stezka – Javořická vrchovina”

Českomoravská stezka – Křižanovská vrchovina

Křižanovská vrchovina je rozsáhlý geomorfologický celek, který spadá do Českomoravské vrchoviny. Tvoří jej tři podcelky, přičemž Českomoravská stezka prochází dvěma z nich – nejprve Bítešskou vrchovinou a posléze Brtnickou vrchovinou.

Oblast se rozkládá až na výjimky na moravské části země a její západní okraj víceméně kopíruje historickou hranici Čech a Moravy. Křižanovskou vrchovinu na západě zhruba vymezují města Ždírec nad Doubravou, Jihlava a Slavonice; na východě a severu pak na jejím okraji leží Třebíč, Tišnov, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Největším městem je krajská metropole Jihlava.

Continue reading “Českomoravská stezka – Křižanovská vrchovina”

Českomoravská stezka – Hornosvratecká vrchovina

Hornosvratecká vrchovina se skládá ze dvou pohoří – Žďárských vrchů a Nedvědické vrchoviny. Dohromady tvoří ucelenou oblast v oblasti Českomoravské vrchoviny, která je přibližně vymezena městy Polička, Letovice, Tišnov a Žďár nad Sázavou. Oblast leží víceméně celá v povodí horní Svratky, která pramení na úbočí Žákovy hory ve Žďárských vrších a od Herálce po Jimramov tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Její hluboko zaříznuté údolí prochází výrazným tektonickým prolomem a tvoří přirozený průchod ze Žďárských vrchů až k Tišnovu a dále k Brnu. Údolí u obce Vír je hluboké až 300 metrů a je místem s největším vertikálním rozdílem na celé Českomoravské vrchovině.

Continue reading “Českomoravská stezka – Hornosvratecká vrchovina”

Českomoravská stezka – Českotřebovská vrchovina

Českotřebovská vrchovina je podcelkem Svitavské pahorkatiny; protože ale Českomoravská stezka prochází jen tímto pohořím, pojmenovali jsme úsek právě po něm. Na počátku úseku prochází stezka ještě Moravskotřebovskou pahorkatinou a v závěru pak Nedvědickou vrchovinou. Jde ale o velmi krátké úseky, a proto tyto geomorfologické celky nejsou do popisu zařazeny. Ostatně právě fenomén Českotřebovské vrchoviny s výrazným Hřebečovským hřbetem v podstatě určuje charakter putování na tomto úseku Českomoravské stezky.

Continue reading “Českomoravská stezka – Českotřebovská vrchovina”

Českomoravská stezka – Orlické hory a Podorlicko

Masiv Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, po němž vedou cesty nabízející daleké výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu. Jméno pohoří pochází od řeky Divoké Orlice, která protéká rovnoběžně s hřebenem Orlických hor, v délce asi třiceti kilometrů tvoří pohraniční tok s Polskem a teprve v oblasti Zemské brány proráží hlubokou soutěskou hlavní hřeben a stáčí se do vnitrozemí. Na Orlické hory navazuje jejich podhůří, takzvaná Podorlická pahorkatina s nejvyšším vrcholem Špičák u Deštného v Orlických horách.

Continue reading “Českomoravská stezka – Orlické hory a Podorlicko”

Českomoravská stezka – Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina

Pohoří Králický Sněžník je svou rozlohou jedním z našich nejmenších horských celků, jeho nejvyšší hora jej však řadí na třetí příčku, hned za Krkonoše a Hrubý Jeseník. Ke Králickému Sněžníku přiléhá Hanušovická vrchovina, jakési jižní podhoří Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.

Poměrně rozsáhlý geomorfologický celek Hanušovické vrchoviny leží jižně od Králického Sněžníku, od kterého jej mimo jiné odděluje hluboké údolí řeky Moravy. Na východě sousedí s Hrubým Jeseníkem, na západě s Orlickými horami a na jihu oblast zasahuje až do Litovelského Pomoraví. Nejvyšší částí Hanušovické vrchoviny je Branenská vrchovina s jediným tisícimetrovým vrcholem celé oblasti. Protože Českomoravská stezka prochází pouze Branenskou vrchovinou, budeme se dále zabývat pouze tímto podcelkem.

Continue reading “Českomoravská stezka – Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina”

Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří

Na pomezí Moravy, Slezska a Slovenska leží členité a rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd. Beskydy již patří ke karpatským pohořím, která jsou mladší než pohoří České vysočiny, a proto tady najdeme velké výškové rozdíly, strmé svahy a bezpočet hlubokých údolí a roklí, kterými se prodírají dravé potoky a řeky. Na severu za Jablunkovským průsmykem navazuje na Moravskoslezské Beskydy nejmenší horský celek v ČR Jablunkovské mezihoří. Většina Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska a jeho nejvyšší vrchol je Kykuľa (844 m) ležící na slovensko-polské hranici. Nejvyšším vrcholem na českém území je Gírová vysoká 840 metrů.

Continue reading “Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří”

Centrální stezka – Valašsko

Valašsko je svébytný národopisný a kulturní region, který se rozprostírá v nejvýchodnější části Moravy. Hranice oblasti jsou částečně neostré a do značné míry záleží na výkladu území ve vztahu k sousedícím regionům – na jihu to je Slovácko, na západě Haná a na severu Lašsko. Geomorfologicky leží Valašsko v oblasti Moravsko-slovenských Karpat a Západních Beskyd; mezi valašská pohoří (která alespoň zčásti leží na Valašsku) tak patří Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.

Continue reading “Centrální stezka – Valašsko”

Centrální stezka – Slovácko

Slovácko je národopisnou oblastí na jihovýchodě Moravy, rozprostírající se na území Dolnomoravského úvalu a jemu přilehlých horských celcích. Spadají sem tedy oblasti Ždánického lesa, Chřib, Kyjovské pahorkatiny, Bílých Karpat a části Vizovické vrchoviny. Z hlediska popisu se zaměříme především na severní, spíše hornatější část Slovácka mezi Kyjovem a Napajedly, kudy Centrální stezka prochází.

Continue reading “Centrální stezka – Slovácko”

Centrální stezka – Brněnsko a Moravský kras

Jako Brněnsko je obvykle popisován kulturní a etnografický region obkružující největší moravské město do vzdálenosti přibližně 30 kilometrů. Název se rovněž používá pro destinační oblast podporující turistický ruch v okolí Brna. Moravský kras, jako jedinečná krasová oblast, vytváří v rámci Brněnska významnou a de facto samostatnou enklávu. Z tohoto důvodu byla oblast, kterou prochází devátý úsek Centrální stezky, pojmenována jako Brněnsko a Moravský kras. Při popisu se dále zaměříme jen na část Brněnska ležící severně od Brna – tedy na tu část, do které především trasa Centrální stezky zasahuje.

Continue reading “Centrální stezka – Brněnsko a Moravský kras”

Centrální stezka – Údolí Svratky

Svratka na úseku z Jimramova do Tišnova protéká nejvýchodnější částí Českomoravské vrchoviny, která spadá do geomorfologické oblasti Nedvědická vrchovina. Oblast se administrativně nachází na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje a jelikož údolí a nejbližší okolí Svratky tvoří svébytný region, pojmenovali jsme tento úsek Centrální stezky právě po této významné moravské řece.

Continue reading “Centrální stezka – Údolí Svratky”

Centrální stezka – Žďárské vrchy

Žďárské vrchy jsou druhou nejvyšší horskou podoblastí na území Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora Žďárských vrchů, Devět skal, svou výškou 836 m n. m. dosahuje jen o jeden metr níže než Javořice v Jihlavských vrších. Název Žďárské vrchy nese rovněž chráněná krajinná oblast, jejíž území se částečně prolíná s geografickými hranicemi pohoří. Oblast leží na pomezí Čech a Moravy a přibližně ji vymezují města Hlinsko, Proseč, Polička, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou

Continue reading “Centrální stezka – Žďárské vrchy”

Centrální stezka – Hornosázavská pahorkatina a Železné hory

Oba geomorfologické celky, které v tomto úseku Centrální stezka překračuje, leží v severní části Českomoravské vrchoviny. Jižněji ležící Hornosázavská pahorkatina s nejvyšším vrcholem Roudnice (661 m) tvoří široký pás zvlněné krajiny mezi Kutnou Horou a Jihlavou, zhruba vymezený údolími Sázavy a Doubravy. Na tuto oblast navazují poněkud vyšší Železné hory (nejvyšší hora U Oběšeného, 737 m), nejsevernější část Českomoravské vrchoviny.

Continue reading “Centrální stezka – Hornosázavská pahorkatina a Železné hory”

Centrální stezka – Posázaví a Kraj blanických rytířů

Sázava patří k našim nejvýznamnějším řekám a svou délkou 226 kilometrů se řadí na páté místo dle délky toku na našem území. Řeka pramení na pomezí Čech a Moravy mezi Kamenným a Šindelným vrchem nedaleko rybníka Dářko a vlévá se do Vltavy u Davle. Region Posázaví je všeobecně vnímán jako několik desítek kilometrů široký pás krajiny po obou březích Sázavy, a to od pramene až k soutoku s Vltavou.

Continue reading “Centrální stezka – Posázaví a Kraj blanických rytířů”

Centrální stezka – Postřelí

Údolí Střely patří k nádherným, a přitom poněkud pozapomenutým oblastem naší země. Řeka pramení jižně od Toužimi a na své cestě vytváří lesnaté  a často nepřístupné údolí bez turistických tras. Přírodně a scenericky nejzajímavější úsek bychom našli pod Rabštejnem nad Střelou, kde se kamenitý a divoký tok Střely zahlubuje, rozbíhá a protéká přírodní rezervací Střela. Střela se svou délkou 102 km řadí spíše k těm delším řekám Česka, její průtok na soutoku s Berounkou je však menší, než bychom u toku takové délky očekávali.

Continue reading “Centrální stezka – Postřelí”

Centrální stezka – Slavkovský les

Lesnatá náhorní plošina Slavkovského lesa, rozkládající se mezi třemi lázeňskými městy v západních Čechách, vás překvapí krásou a opuštěností zároveň. Až do druhé světové války se tato oblast, vklíněná mezi Český les a Doupovské hory, nazývala po tehdejšími vládci a majiteli Císařský les neboli Kaserwald. Nerušená příroda a hluboké lesy byly odedávna bohaté na zvěř a odehrálo se zde mnoho císařských honů. Je tu co obdivovat i dnes – například minerální prameny a jejich divoké výrony, lesní rybníky, horská rašeliniště nebo pozůstatky dávné těžby cínových rud.

Continue reading “Centrální stezka – Slavkovský les”

Centrální stezka – Smrčiny a Chebská pánev

Nejzápadnější oblast České republiky leží v nádherném a relativně málo navštěvovaném pohoří Smrčiny. Tyto hory pokrývají celý Ašský výběžek, na jihovýchodě hraničí s Chebskou pánví a zasahují až ke Krušným horám – do údolí Zlatého potoka mezi Luby a Kraslicemi. Tato členitá hornatina se ovšem převážně rozprostírá na německém území, kde se tyčí i její nejvyšší hora Schneeberg, vysoká 1 051 metrů.

Trasa Centrální stezky prochází oblastí Smrčin a Chebské pánve ve třech etapách, dlouhých celkem 70 km. Centrální stezka začíná u nejzápadnějšího bodu České republiky a vede přes Podhradí, nejvyšší horu českých Smrčin Háj, město Aš, hrad Seeberg do Františkových Lázní. Dále trasa pokračuje přes Komorní hůrku do Chebu a odtud přes Lipovou do Dolního Žandova na úpatí Slavkovkého lesa. Od Nejzápadnějšího bodu ČR až k rozcestí Dolní Ovčín u Halštrova vede trasa souběžně s Jižní a Severní stezkou. Zde se odpojuje Severní stezka a až k okraji Chebu vede trasa souběžně s Jižní stezkou, od které se odpojuje na rozcestí u hráze vodní nádrže Skalka.

Continue reading “Centrální stezka – Smrčiny a Chebská pánev”

Tip na výlet – Modlivý důl

Výlet vede po zkrácené etapě mezi Novým Borem a Zákupy na Stezce středozemím a měří 15,5 km. Trasa vede kolem unikátního skalního hradu Sloup (v zimě uzavřen) a kolem rozhledny Na Stráži dojdete do soutěsky Modlivý důl pod vrchem Slavíček. Výlet končí v opomíjeném klenotu Českolipska v městečku Zákupy, které  se může pochlubit nejenom reprezentativním zámkem, ale také bezpočtem méně honosných, o to však zajímavějších míst.

Continue reading “Tip na výlet – Modlivý důl”