Částečně zastíněna mnohem známějším Hrubým Jeseníkem, ocitá se Zlatohorská vrchovina poněkud mimo povědomí velké části návštěvníků Jeseníků. Přitom jde o rozsáhlé, členité a v mnohém velmi zajímavé pohoří s nádhernou přírodou a pohnutou historií. Název je odvozen od jména města Zlaté Hory a připomíná dávnou těžbu zlata, která již od raného středověku probíhala v oblasti Příčného vrchu, Rejvízu nebo Horního údolí.
Stejně jako Rychlebské hory, je i Zlatohorská vrchovina součástí Jesenické podsoustavy a řadíme ji tak do širší oblasti Jeseníků. V minulosti se tento geomorfologický celek dokonce nazýval Severní podhoří Hrubého Jeseníku. Oblast leží na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje, přibližně mezi městy Jeseník a Krnov. Na české straně navazuje na západě na Rychlebské hory, na jihu hraničí s Hrubým a Nízkým Jeseníkem a na východě přechází v Opavskou pahorkatinu. Pohoří přesahuje i na polskou stranu státní hranice, kde se mu říká Opolskie Bieszczady.
Stezka Slezskem prochází přes Zlatohorskou vrchovinu mezi Jeseníkem a Městem Albrechtice ve 4 etapách o celkové délce 92 kilometrů. Začátek i konec tohoto úseku jsou snadno dostupné veřejnou dopravou, na železniční trati leží i všechna 3 etapová místa – tedy Zlaté Hory, Jindřichov a Osoblaha. Kdo nechce putovat až do Osoblahy, může v obci Pitárné pokračovat zkratkou přes Liptaň ke Krtečkově studánce a putování tak o jeden den zkrátit.
Z města Jeseník stoupá Stezka Slezskem po křížové cestě podél několika pramenů na Křížový vrch a dále pokračuje na vrchol Zlatý Chlum. Kolem výrazného vrcholu Bílé skály pokračuje na Rejvíz, odkud lze učinit zacházku k Rejvízskému rašeliništi. Trasa pokračuje kolem Lurdské jeskyně a kaple sv. Anny na Příčný vrch a dále k poutnímu místu Maria Hilf a do Zlatých Hor. Následující etapa stoupá k rozhledně na Biskupské kupě a přes Hynčickou hornatinu vede k prameni Osoblahy a dále Artmanovskou hornatinou do Jindřichova. Odtud vede trasa částečně po turistických stezkách a částečně po vedlejších silnicích do Osoblahy. Poslední etapa Zlatohorskou vrchovinou vede Jindřichovskou pahorkatinou kolem zříceny Fulštejn k zámku ve Slezských Rudolticích. Následně se trasa vyhoupne na Hraniční vrch s rozhlednou a sestoupí do cíle úseku v Městě Albrechtice.
Cyklistická varianta
Cyklistická trasa tohoto úseku vynechává některá na kole těžko dosažitelná místa – a to jak Zlatý vrch, tak Biskupskou kupu. Na oba tato vrcholy však můžete učinit pěší zacházku z blízkých rozcestí. Ze Zlatých Hor do Janova vede trasa po silnici přes Petrovice a dále do Osoblahy po přibližně stejné trase jako pěší varianta. Ze Slezských Rudoltic sleduje stezka příhraniční cyklotrasu č. 6116 přes zaniklou obec Pelhřimovy. Na Hraniční vrch na kole vyjedete, ovšem sjezd po hraniční červeně značené stezce je pro kola těžko průjezdný. Cyklistická varianta tohoto úseku je dlouhá 92 km, což je zvládnutelné za 2 dny putování s možností nocování například ve Zlatých Horách.
