Českomoravská stezka

Českomoravská stezka vede po historické hranici Čech a Moravy, která byla kodifikována přibližně v polovině 19. století a platila do roku 1949. Trasa spojuje dva trojmezné body – na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska, nacházející se v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku; na jihu pak trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Českomoravská stezka rovněž sleduje hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře.

Základní pěší varianta Českomoravské stezky měří 345 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Trasa je rovněž vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta Českomoravské stezky měří 335 km a lze ji zvládnout za 5-7 dní.

Nejvyšším bodem stezky je Králický Sněžník s výškou 1423 m n. m. Dalšími výraznými vrcholy na trase jsou Jeřáb v Hanušovické pahorkatině (1003 m n. m.), Suchý vrch v Orlických horách (995 m n. m.), Devět skal ve Žďárských vrších (836 m n. m.) a Javořice v Jihlavských vrších (837 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje v údolí Lukávky u Lanškrouna (360 m n. m.).

Významnými body na Českomoravské stezce jsou rovněž křesťanská poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Od severu k jihu jsou to z těch významnějších například Hora Matky Boží – Klášter Hedeč, Českomoravská Fatima v Koclířově nebo Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.

Cestu poutníkům zpříjemňují přátelská místa, což jsou body, kde na cestě potkáte spřízněné duše, kteří vám nabídnou pomocnou ruku. Jsou to například penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří bydlí poblíž trasy. Zapojit se může každý, kdo může a chce nabídnout poutníkům něco navíc.