Českomoravská stezka vede po historické hranici Čech a Moravy, která byla poprvé ustanovena ve 12. století. Trasa sleduje zemskou hranici, jak byla kodifikována v polovině 19. století a platila přibližně 100 let až do 31. prosince 1948.
Trasa spojuje dva trojmezné body – na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska (které je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech), ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Českomoravská stezka rovněž sleduje hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře.
Základní pěší varianta Českomoravské stezky měří 346 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Trasa je rovněž vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta Českomoravské stezky měří 337 km a lze ji zvládnout za 5-7 dní.
Nejvyšším bodem stezky je Králický Sněžník s výškou 1423 m n. m. Dalšími výraznými vrcholy na trase jsou Jeřáb v Hanušovické pahorkatině (1003 m n. m.), Suchý vrch v Orlických horách (995 m n. m.), Devět skal ve Žďárských vrších (836 m n. m.) a Javořice v Jihlavských vrších (837 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje v údolí Lukávky u Lanškrouna (360 m n. m.).
Významnými body na Českomoravské stezce jsou rovněž křesťanská poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Od severu k jihu jsou to z těch významnějších například Hora Matky Boží – Klášter Hedeč, Českomoravská Fatima v Koclířově nebo Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
Cestu poutníkům zpříjemňují přátelská místa, což jsou body, kde na cestě potkáte spřízněné duše, kteří vám nabídnou pomocnou ruku. Jsou to například penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří bydlí poblíž trasy. Zapojit se může každý, kdo může a chce nabídnout poutníkům něco navíc.
| Číslo trasy/úsek | Délka pěší | Dní (etap) | Délka kolo | Dní (etap) | Začátek | Konec |
| 601 Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina | 34 km | 2 | 31 km | 1 | trojmezí Čechy – Morava – Polsko | Červená Voda |
| 602 Orlické hory a Podorlicko | 37 km | 2 | 39 km | 1 | Červená Voda | Lanškroun |
| 603 Českotřebovská vrchovina | 64 km | 3 | 68 km | 1 | Lanškroun | Bystré |
| 604 Hornosvratecká vrchovina | 58 km | 3 | 59 km | 1 | Bystré | Žďár nad Sázavou |
| 605 Křižanovská vrchovina | 82 km | 4 | 73 km | 1 | Žďár nad Sázavou | Třešť |
| 606 Javořická vrchovina | 71 km | 4 | 67 km | 1 | Třešť | trojmezí Čechy – Morava – Rakousko |
| Celkem | 346 km | 18 | 337 km | 6 | trojmezí Čechy – Morava – Polsko (Králický Sněžník) |
trojmezí Čechy – Morava – Rakousko (Slavonice) |
| Bonusová etapa – kolem Svitav |
16 km | 1 | 41 km | 1 | Svitavy |
Vendolí/Březová nad Svitavou |
Pěší varianta – celá trasa
etapy na Mapy.cz
gpx soubory (zip archiv)
Cyklistická varianta – celá trasa
úseky na Mapy.cz
gpx soubory (zip archiv)
Podrobný itinerář – online
Itinerář (PDF soubor)
Tabulka – doporučená ubytování, přátelská místa, poutní místa, statistika pěší varianty, tisícovky, atd.
Knihy Via Czechia
Ke všem stezkám vyšly publikace v nakladatelství Euromedia. Knížka je ale na cestu docela těžká, poslouží tedy pro načerpání informací a inspirace a před cestou si na webu stáhni itinerář.
Knihu Českomoravská stezka – Po historické hranici Čech a Moravy můžete využít mnoha způsoby – jako obrazovou a informační publikaci z česko-moravského pomezí, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo. Cestovatel Jan Hocek v ní laskavým pohledem shlíží na krajinu a vypráví poutavé příběhy míst, které zasazuje do kontextu doby, a přidává vlastní zážitky, postřehy a zkušenosti.
Fotogalerie
