Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří

Na pomezí Moravy, Slezska a Slovenska leží členité a rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd. Beskydy již patří ke karpatským pohořím, která jsou mladší než pohoří České vysočiny, a proto tady najdeme velké výškové rozdíly, strmé svahy a bezpočet hlubokých údolí a roklí, kterými se prodírají dravé potoky a řeky. Na severu za Jablunkovským průsmykem navazuje na Moravskoslezské Beskydy nejmenší horský celek v ČR Jablunkovské mezihoří. Většina Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska a jeho nejvyšší vrchol je Kykuľa (844 m) ležící na slovensko-polské hranici. Nejvyšším vrcholem na českém území je Gírová vysoká 840 metrů.

Přejít Moravskoslezské Beskydy z jednoho konce na druhý obvykle představuje velké převýšení, protože hřebeny se tu větví do mnoha bočních rozsoch, mezi nimiž leží hluboká údolí. Trasa Centrální stezky přes Moravskoslezské Beskydy však vede po jen mírně zvlněném pohraničním hřebeni tzv. Zadních hor, a proto je méně náročná než kupříkladu trasa Severní stezky. Celková délka úseku přes Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří měří 52 kilometrů a je rozdělená na tři etapy.

Do Moravskoslezských Beskyd přichází Centrální stezka ze Vsetínských vrchů a hranice pohoří překračuje v sedle Bumbálka. Jedná se o jediný úsek Centrální stezky, který vede po státní hranici nebo v její těsné blízkosti. Stezka vede z Bumbálky po hraničním hřebeni přes vrchol Bobek, osady Konečná a Bílý Kříž a dále přes hory Malý a Velký Polom sestupuje do Mostů u Jablunkova. Poslední kilometry Centrální stezky vedou přes Jablunkovské mezihoří k nejvýchodnějšímu bodu České republiky.

Zajímavá a náročnější alternativa Centrální stezky umožňuje její napojení na Severní stezku Via Czechia a dokončení putování po této trase. Spojka dlouhá 12 km vede od rozcestí Ptáčnice nedaleko Cábu po značené trase do Rožnova pod Radhoštěm a dále přes Radhošť, Čertův Mlýn, Smrk a Lysou horu na Bílý Kříž.

Cyklistická varianta

Cyklistický přejezd Moravskoslezských Beskyd patří obvykle k fyzicky náročným počinům – je to dáno zejména velkým převýšením, protože v Beskydech málokde najdeme souvislejší hřebenovky s cestami vhodnými pro kola. Cyklistická varianta Centrální stezky je dlouhá celkem 61 kilometrů a lze ji zvládnout za 1–2 dny. Vede zcela jinudy než pěší verze Centrální stezky, nesleduje totiž hraniční hřeben, který je ve své větší části pro jízdu na kole nevhodný. O výhledy však rozhodně nepřijdete, neboť trasa mimo jiné prochází po scenerickém hřebeni Gruně.

Z Bumbálky vede kolem myslivny Salajka do Bílé a přes hřeben Gruně a Visalaje sjíždí do osady Bebek. Odtud stoupá k rozcestí Kozí hřbety – Václavičky a následně sjíždí do Dolní Lomné a Jablunkova. Závěr cyklistické Centrální stezky k nejvýchodnějšímu bodu ČR vede po silnici přes Písek a Bukovec.

Lyžařská varianta

Přejezd Moravskoslezských Beskyd na běžkách patří k úchvatným a dobrodružným akcím. Nečekejte tady ale dlouhé upravované úseky běžkařských stop, v Beskydech najdeme jen menší izolované oblasti se strojově projetými okruhy, jako je například hřeben Radhoště a Pusteven, Velké Karlovice, Lysohorská magistrála, Bílá, Mosty u Jablunkova nebo Bukovec. Spolu s velkým převýšením a nutností místy prošlapávat stopu je tak lyžařský přejezd tohoto pohoří poměrně náročný na fyzické schopnosti i lyžařské dovednosti.

Celkem 55 kilometrů dlouhá lyžařská varianta Centrální stezky začíná na Bumbálce a vede hřebenem Zadních hor přes Masarykovu chatu, vrchol Bobek, osadu Konečná, chatu Doroťanka na Bílý Kříž. Tato část vede po upravovaných stopách okruhu Beskydské magistrály a skiareálu Bílá. Z Bílého Kříže následuje technicky a fyzicky náročný přejezd hřebene přes Polomku a Velký Polom do Mostů u Jablunkova. Tento úsek patří v zimě k nejsceneričtějším, ovšem pro velké převýšení trasy také k nejtěžším v našich horách. Dobrodružnost tohoto úseku je dána strmým terénem i absencí strojově projetých stop, masiv Velkého Polomu je případně možné objet po jeho severním úbočí. Z Mostů u Jablunkova vede trasa po většinou upravovaných stopách Jablunkovského mezihoří až k nejvýchodnějšímu bodu v Bukovci.