Ostravská pánev i Podbeskydská pahorkatina již leží v pohoří Západních Karpat. Mezi Ostravou a Třincem se však zatím jedná spíše o nížiny nebo jen mírně zvlněnou krajinu, která se plynule začne zvedat až dále na východě. Oba geomorfologické celky jsou zde svým charakterem podobné a proto jsme je spojili do jedné kapitoly a tedy do jednoho úseku Stezky Slezskem.
Historicky se kraji východně od řek Odra a Ostravice říká Těšínsko nebo také Těšínské Slezsko. Jde o oblast bývalého Těšínského knížectví, které existovalo až do konce první světové války a následně bylo rozděleno na přibližně stejně velké poloviny mezi Československo a Polsko. Na českém území dosahuje Těšínsko až ke státní hranici s Polskem a na jihu hraničí se Slovenskem. Od Ostravy na východ postupně slábne německý (pruský) vliv a začíná se objevovat lašská a goralská kultura s pastevecko-valašskou tradicí. Goralský dialekt je výrazný zejména v nejvýchodnější oblasti Slezska.
Vstupem do oblasti Ostravské pánve (a tedy přibližně překročením Odry) se Stezka Slezskem dostává z České vysočiny do oblasti Karpat a tímto pohořím následně vede až k nejvýchodnějšímu bodu ČR, tedy ke svému východnímu konci.
Úsek Ostravskou pánví a Podbeskydskou vrchovinou měří celkem 67 km a je rozdělen do 3 etap. Přestože trasa prochází z části městskými aglomeracemi Ostravy a Havířova, snažili jsme se jí vést pokud možno co nejvíce přírodními cestami, parky, lesy nebo kolem vodních ploch. Celkový dojem z putování tak může být pro mnohé příjemným překvapením. I tak je třeba počítat s tím, že stezka vede často po asfaltových cestách a silnicích.
Prvních asi 8 kilometrů z Hlučína do Petřkovic vedou přes území Nízkého Jeseníku, teprve před Hornickým muzeem Landek se dostává do Ostravské pánve. U Koblova stezka překračuje Odru a pokračuje proti proudu Ostravice nejprve loukami a pak přes Komenského sady do centra Ostravy. Ve druhé etapě nejprve trasa vystoupá na vděčný rozhledový bod, kterým je Halda Ema. Pak stezka pokračuje kolem Zoologické zahrady k bývalému dolu Michal a přes Petřvald Směřuje do Havířova. Zde cesta projde kolem Kotulovy dřevěnky k Památníku životické tragédie, kde v blízkosti vodní nádrže Těrlicko končí druhá etapa. Poslední a nejdelší etapa vede Těšínskou pahorkatinou, jejíž krajina již není zdaleka tak industriální jako v předchozích dvou etapách. Tento úsek až do Těšína nabízí zvlněný terén a více zeleně. Poslední přibližně pětikilometrová pasáž z jižního okraje Těšína do Třince vede z velké části podél hlavní silnice bez možnosti jiné trasy. Kdo se chce vyhnout nezáživné trase, může poslední kilometry přejet vlakem.
Cyklistická varianta
Plochá až mírně zvlněná krajina západního Těšínska se sítí cyklotras a cyklostezek je pro cyklistiku příjemná. Cyklistická trasa Stezky Slezskem vede víceméně stejně jako ta pěší s několika odchylkami: vynechává výjezd k rozhledně Landek i zdolání Haldy Ema (Haldu Ema lze ale zdolat pěšky a kolo zanechat na jejím úpatí). Pak trasa střídá pasáže po silnicích a ulicích s lehce technickými, ale zvládnutelnými úseky po turisticky značených cestách. Havířovem trasa prokličkuje po značených cyklotrasách do Životic, za kterými se od pěší trasy mírně odkloní a zamíří k dřevěnému kostelu sv. Petra a Pavla v Albrechticích. Do Těšína a dále do Třince stezku dovede cyklotrasa č. 10, která je páteřní cyklotrasou česko-polského příhraničí a z části vede podél řeky Olše. Pasáž Stezky Slezskem v přes Ostravskou pánev a Podbeskydskou pahorkatinu se dá absolvovat na horském nebo trekovém kole. Cyklistická trasa měří 65 kilometrů a je zvládnutelná za 1-2 dny.
