Trasa Jižní stezky vede od nejvýchodnějšího bodu ČR nejprve přes Jablunkovské mezihoří, nejmenší pohoří v Česku, teprve v Mostech u Jablunkova se dostává na území Moravskoslezských Beskyd, odkud stoupá na Velký a Malý Polom a dále vede pohraničním hřebenem přes Bílý Kříž, sedlo Konečná, vrcholy Bobek a Beskyd do sedla Bumbálka. Úsek Jižní stezky přes Jablunkovské mezihoří a Moravskoslezské Beskydy je dlouhý 52 kilometrů a je rozdělený na 3 etapy.
Trasa Via Czechia přes Javorníky nabízí jak panoramatické hřebenové úseky s dalekými výhledy, tak i pasáže vedoucí hlubokými bučinami, kde žijí rysi nebo medvědi. Jižní stezka vede od sedla Bumbálka přes Makovský průsmyk, Veľký Javorník, Kohútku, vrch Makyta a Čubův kopec do Střelné. Trasa měří 45 kilometrů a je rozdělena na dvě celodenní etapy s ideálním nocovištěm v oblasti Kohútky. Začátek i konec trasy je přístupný veřejnou dopravou – sedlo Bumbálka a Makovský průsmyk obsluhují autobusy, ve Střelné je rovněž vlaková zastávka.
Trasa Jižní stezky přes Bílé Karpaty měří 110 kilometrů a je rozdělena na pět celodenních etap. Zpočátku stezka přechází oblastí jižního Valašska, kde stoupá na pohraniční vrchol Končitá a přes rozhlednu Královec vede do Valašských Klobouků a dále do obce Brumov-Bylnice. Před Starým Hrozenkovem trasa vstupuje do oblasti Slovácka, kterým pokračuje přes nejvyšší vrcholy pohoří a přírodně nejzajímavější lokality až do cíle úseku v Radějově. I když nejvyšší vrchol, Velká Javořina, nedosahuje ani tisícimetrové hranice, není radno tyto hory podceňovat – přechod hřebene Bílých Karpat patří k plnohodnotným horským výpravám.
Trasa Jižní stezky prochází Dolnomoravským úvalem ve třech etapách. Do oblasti stezka vstupuje mezi Radějovem a Sudoměřicemi a vede podél řeky Moravy k Lanžhotu, kde se stáčí do povodí Dyje. Přes Břeclav a Lednici pak trasa doputuje až do Mikulova, kde vstupuje do Mikulovské vrchoviny. Celková délka tohoto úseku je 84 kilometrů.
Trasa Jižní stezky prochází Mikulovskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem ve třech etapách, dlouhých celkem 80 kilometrů. Z Mikulova vede trasa přes Pavlovské vrchy a prochází všemi přístupnými vrcholy jejich členitého hřebene. V Dolních Věstonicích Jižní stezka opouští nejzápadnější výběžek Karpat a vstupuje do ploché krajiny Dyjskosvrateckého úvalu, kterou pokračuje přes Drnholec, Hevlín a Dyjákovičky k cíli úseku v Šatově. Úzké a kamenité pěšiny vystřídají za Dolními Věstonicemi polní cesty nebo protipovodňové hráze, po kterých cesta rychle ubíhá.
Continue reading “Jižní stezka – Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval”
Trasa Jižní stezky prochází jižním okrajem Českomoravské vrchoviny od východu k západu, poblíž státní hranice s Rakouskem. Na území Vysočiny vstupuje západně od Šatova a dostává se nejprve do podoblasti Jevišovické pahorkatiny. V tomto úseku Jižní stezka sleduje hluboké údolí Dyje s atraktivní krajinou národního parku Podyjí. Za Dešnou vstupuje trasa do Křižanovské vrchoviny, prochází údolím Moravské Dyje a přes vrch a poutní místo Montserrat se dostává do Slavonic. V posledním úseku za Slavonicemi vstupuje Jižní stezka z Moravy na historické území Čech, přechází Javořickou vrchovinu a dostává se do oblasti České Kanady. Tady také Jižní stezka dosahuje svého nejvyššího bodu na Vysočině, kterým je jižní úbočí Jeleního vrchu nedaleko Landštejna (697 metrů). Celý úsek Českomoravskou vrchovinou měří 138 kilometrů a je rozdělen na 6 celodenních etap.
Trasa Jižní stezky prochází přes Třeboňsko v jediné etapě dlouhé 28 kilometrů, která spojuje Chlum u Třeboně a Petříkov. Charakterem jde o lehkou turistiku, vedoucí po značených trasách, především po lesních a polních nezpevněných cestách. Stezka vede z Chlumu u Třeboně přes Chlumeckou rybniční soustavu k Lužnici, kterou překračuje nedaleko známého jezu Pilař. Následně vstupuje do hlubokých lesů, ze kterých se vynoří u osady Bor, těsně mine rezervaci Červené blato a doputuje do svého cíle v Petříkově.
Trasa Jižní stezky vede Novohradskými horami a Novohradským podhůřím ve čtyřech etapách o celkové délce 93 kilometrů. Úsek začíná v Petříkově na rozmezí Novohradského podhůří a Třeboňské pánve a pokračuje přes Nové Hrady, Terčino údolí do Horní Stropnice, odkud trasa začíná rychle nabírat výšku a přes Dobrou Vodu vystupuje na Kraví horu. Z nedaleké Hojné Vody vede Jižní stezka částečně po neznačených lesních cestách k penzionu Žofín, obchází stejnojmennou rezervaci a přes Pohoří na Šumavě směřuje k penzionu Baronův most. Druhá polovina přechodu vede nejprve povodím horní Malše do Dolního Dvořiště a následně přes Horní Dvořiště a zacházku k nejjižnějšímu bodu ČR do Vyššího Brodu.
Continue reading “Jižní stezka – Novohradské hory a Novohradské podhůří”
Trasa Jižní stezky vede Šumavou od Vyššího Brodu po Svatou Kateřinu v osmi etapách v celkové délce 192 kilometrů. Šumava tak představuje nejdelší úsek nejenom Jižní stezky, ale i všech stezek Via Czechia. Trasa vede po značených turistických cestách a prochází mimo jiné přes všechna šumavská jezera a nouzová nocležiště.
Trasa Jižní stezky vede přes Všerubskou vrchovinu v jediné etapě, dlouhé téměř 32 kilometrů. Trasa spojuje Svatou Kateřinu s Českou Kubicí, prochází přes obec Všeruby a navštěvuje množství zajímavých míst.
Základní pěší trasa Jižní stezky vede přes celý Český les, směřuje na nejvyšší vrcholy pohoří a zároveň proniká do opuštěných pohraničních oblastí. Civilizaci stezka navštěvuje jen výjimečně, a to převážně z důvodů nocování pod střechou.
Trasa Jižní stezky prochází oblastí Smrčin a Chebské pánve ve třech etapách, dlouhých celkem 65 kilometrů. Tento poslední úsek Jižní stezky začíná ve Starém Hrozňatově, vede přes Zelenou horu k západnímu okraji Chebu a přes Komorní hůrku do Františkových Lázní a dále přes hrad Seeberg do Hazlova a k turistickému rozcestí Dolní Ovčín, kde navazuje na trasu Severní stezky. Odtud pokračují obě stezky souběžně přes Goethovy skály, město Aš, nejvyšší horu českých Smrčin Háj a Podhradí až k nejzápadnějšímu bodu České republiky.