Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) jsou posledním pohořím směrem na východ, kterým prochází Stezka Slezskem a de facto jsou i nejvýchodnějšími horami České republiky. Přísně vzato je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem ČR Jablunkovská brázda – tou ale procházejí jen poslední stovky metrů trasy k nejvýchodnějšímu bodu ČR.
Slezské (někdy také Těšínské) Beskydy jsou součástí Vnějších západních Karpat a leží jak na území Polska, tak i Česka. Polská část pohoří je rozlehlejší a výše položená, nejvyššími horami jsou Skrzyczne (1257 m n. m.) a Barania Góra (1220 m n. m.). Na české straně vystupuje nejvýše hraniční vrch Velká Čantoryje (995 m n. m.), která je až devatenáctou nejvyšší horou Slezských Beskyd. Z dalších výrazných hor jmenujme rovněž hraniční vrcholy Kyčera (989 m n. m.) a Velký Stožek (978 m n. m.). Jižní část pohoří Slezských Beskyd odvodňuje řeka Olše (v Polsku zvaná Olza), na polské straně hor pramení nejdelší polská řeka Visla.
Poslední úsek Stezky Slezskem vstupuje z údolí Olše v Třinci do vysokých hor a během dvou dnů překonává jejich hřeben – tzv. Čantoryjský hřbet – až k nejvýchodnějšímu bodu ČR. Dvoudenní úsek je dlouhý 34 km a vede po hřebenové cestě, převážně horským terénem s velkým převýšením. Cesta vede víceméně mimo civilizaci a nabízí mnoho panoramatických výhledů.
Z Třince stezka ihned začíná stoupat po červené turistické značce víceméně přímou cestou k vrcholu Velké Čantoryje. Cesta mine kostel sv. Alberta a vzápětí se zanoří do beskydských lesů, jimiž stoupá ke státní hranici. V její blízkosti pak postupuje stále do vyšších poloh, mine odlehlou část obce Nýdek s roztroušenými chalupami a nakonec dosáhne vrcholu Velké Čantoryje.
Odtud vede trasa po hřebeni až po poslední vrchol Čantoryjské hornatiny, kterým je Kyčera. Stezka mezi Velkou Čantoryjí a Kyčerou vede souběžně s populární polskou dálkovou trasou Hlavní beskydské magistrály (Główny Szlak Beskidzki). Tato nejdelší stezka v polských horách měří 496 km a vede z Ustroně ve Slezských Beskydech do Wołosatého v Bukovských vrších. Na hřebeni se lze ubytovat ve dvou turistických chatách a několika soukromých penzionech.
Poslední pasáž Stezky Slezskem vede z Kyčery až téměř k nejvýchodnějšímu bodu přes polské území. Kdo chce pokračovat po českém území, musí se z Kyčery vrátit 1 kilometr zpět na rozcestí Krkavice.
Cyklistická varianta
Hornaté Slezské Beskydy kladou vysoké nároky na technickou i fyzickou zdatnost cyklistů. Pěší trasa po hřebeni je pro kola na mnoha místech nesjízdná a místy velmi nebezpečná – nelze jí tedy doporučit pro putování po Stezce Slezskem. Cyklistická varianta tak vede poněkud níže položenými lesními cestami po vyznačených cyklotrasách. Trasa vede kolem vápenných pecí ve Vendryni, kolem dřevěného kostela v Nýdku a přes oblíbenou restauraci Filipka. Nejvyššího bodu trasa dosahuje na 912 m vysokém Kamenném vrchu. Kdo chce přesto na kole dosáhnout vrcholu Velké Čantoryje, lze doporučit odbočku od rozcestí Dziol na vrchol a stejnou cestou zpět. Sjezd z Čantoryje po červeně značené hřebenovce je nebezpečný. Pasáž Stezky Slezskem přes Slezské Beskydy je ideální absolvovat na horském kole. Cyklistická trasa měří 40 kilometrů a je zvládnutelná za 1 den.
