Křižanovská vrchovina je rozsáhlý geomorfologický celek, který spadá do Českomoravské vrchoviny. Tvoří jej tři podcelky, přičemž Českomoravská stezka prochází dvěma z nich – nejprve Bítešskou vrchovinou a posléze Brtnickou vrchovinou.
Oblast se rozkládá až na výjimky na moravské části země a její západní okraj víceméně kopíruje historickou hranici Čech a Moravy. Křižanovskou vrchovinu na západě zhruba vymezují města Ždírec nad Doubravou, Jihlava a Slavonice; na východě a severu pak na jejím okraji leží Třebíč, Tišnov, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Největším městem je krajská metropole Jihlava.
Českomoravská stezka vede převážně po západním okraji Křižanovské vrchoviny, jen mezi Polnou a Jihlavou se krátce dostává na území Hornosázavské pahorkatiny. Čtyřdenní úsek mezi Žďárem nad Sázavou a Třeští prochází také městy Polná a Jihlava a měří celkem 81 km.
Ze Žďáru nad Sázavou vede trasa lesnatou krajinou údolí horní Sázavy, která u obce Šlakhamry tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Následně se stezka od hranice mírně odklání na moravskou stranu a směřuje k přírodně velmi zajímavé oblasti Veselských rybníků a prameniště Oslavy. Za Matějovem stoupá trasa na lesnatý hřbet Arnoleckých hor, nejnižších hor v České republice. V obci Stáj trasa z hranice uhýbá – tentokrát pro změnu na stranu Čech – do historického města Polná se spoustou památek a možností ubytování. Stezka se pak vrací k hranici a u Jihlavy prochází kolem všech čtyř historických hraničních pylonů, nejhezčích kamenů na celé zemské hranici. Poslední etapa úseku vede z Jihlavy přes Špičáckou vrchovinou do Třešti. Tato pasáž se odklání od historické hranice z důvodu absence vhodných turistických cest v údolí Jihlavy mezi Kostelcem a Počátky, kde převažují asfaltové úseky vhodné spíše pro cykloturistiku.
Cyklistická varianta
Cyklistická trasa mezi Žďárem nad Sázavou a Matějovem vás zavede do pěkných, i když místy náročnějších přírodních pasáží. Přejezd Arnoleckých hor vede po kvalitních lesních cestách a následně z Rudolce do Polné pokračuje trasa po silnicích. Pěší varianta po modré značce mezi Stájí a Polnou je těžko průchodná a pro kola zcela neprůjezdná. Rovněž modrá značka z Polné do Věžničky je velmi obtížně průjezdná, a proto trasa vede po vedlejší silnici. Z Rytířska do Jihlavy pojedete převážně po asfaltovém povrchu, jen krátká pasáž přes Špitálský les nabídne přírodní cesty. Průjezd Jihlavou je trasován aby vedl kolem historických mezníků a trasa vede rovněž přes historické centrum a Masarykovo náměstí. V poslední části trasa vynechává obtížně průjezdnou pasáž kolem rybníků Horní a Střední Okrouhlík a na kole rovněž nevyjedete na vrchol Špičáku.
