Category: Úseky – Centrální stezka

Na pomezí Moravy, Slezska a Slovenska leží členité a rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd. Beskydy již patří ke karpatským pohořím, která jsou mladší než pohoří České vysočiny, a proto tady najdeme velké výškové rozdíly, strmé svahy a bezpočet hlubokých údolí a roklí, kterými se prodírají dravé potoky a řeky. Na severu za Jablunkovským průsmykem navazuje na Moravskoslezské Beskydy nejmenší horský celek v ČR Jablunkovské mezihoří. Většina Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska a jeho nejvyšší vrchol je Kykuľa (844 m) ležící na slovensko-polské hranici. Nejvyšším vrcholem na českém území je Gírová vysoká 840 metrů.

Continue reading “Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří”

Valašsko je svébytný národopisný a kulturní region, který se rozprostírá v nejvýchodnější části Moravy. Hranice oblasti jsou částečně neostré a do značné míry záleží na výkladu území ve vztahu k sousedícím regionům – na jihu to je Slovácko, na západě Haná a na severu Lašsko. Geomorfologicky leží Valašsko v oblasti Moravsko-slovenských Karpat a Západních Beskyd; mezi valašská pohoří (která alespoň zčásti leží na Valašsku) tak patří Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.

Continue reading “Centrální stezka – Valašsko”

Slovácko je národopisnou oblastí na jihovýchodě Moravy, rozprostírající se na území Dolnomoravského úvalu a jemu přilehlých horských celcích. Spadají sem tedy oblasti Ždánického lesa, Chřib, Kyjovské pahorkatiny, Bílých Karpat a části Vizovické vrchoviny. Z hlediska popisu se zaměříme především na severní, spíše hornatější část Slovácka mezi Kyjovem a Napajedly, kudy Centrální stezka prochází.

Continue reading “Centrální stezka – Slovácko”

Jako Brněnsko je obvykle popisován kulturní a etnografický region obkružující největší moravské město do vzdálenosti přibližně 30 kilometrů. Název se rovněž používá pro destinační oblast podporující turistický ruch v okolí Brna. Moravský kras, jako jedinečná krasová oblast, vytváří v rámci Brněnska významnou a de facto samostatnou enklávu. Z tohoto důvodu byla oblast, kterou prochází devátý úsek Centrální stezky, pojmenována jako Brněnsko a Moravský kras. Při popisu se dále zaměříme jen na část Brněnska ležící severně od Brna – tedy na tu část, do které především trasa Centrální stezky zasahuje.

Continue reading “Centrální stezka – Brněnsko a Moravský kras”

Svratka na úseku z Jimramova do Tišnova protéká nejvýchodnější částí Českomoravské vrchoviny, která spadá do geomorfologické oblasti Nedvědická vrchovina. Oblast se administrativně nachází na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje a jelikož údolí a nejbližší okolí Svratky tvoří svébytný region, pojmenovali jsme tento úsek Centrální stezky právě po této významné moravské řece.

Continue reading “Centrální stezka – Údolí Svratky”

Žďárské vrchy jsou druhou nejvyšší horskou podoblastí na území Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora Žďárských vrchů, Devět skal, svou výškou 836 m n. m. dosahuje jen o jeden metr níže než Javořice v Jihlavských vrších. Název Žďárské vrchy nese rovněž chráněná krajinná oblast, jejíž území se částečně prolíná s geografickými hranicemi pohoří. Oblast leží na pomezí Čech a Moravy a přibližně ji vymezují města Hlinsko, Proseč, Polička, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou

Continue reading “Centrální stezka – Žďárské vrchy”

Oba geomorfologické celky, které v tomto úseku Centrální stezka překračuje, leží v severní části Českomoravské vrchoviny. Jižněji ležící Hornosázavská pahorkatina s nejvyšším vrcholem Roudnice (661 m) tvoří široký pás zvlněné krajiny mezi Kutnou Horou a Jihlavou, zhruba vymezený údolími Sázavy a Doubravy. Na tuto oblast navazují poněkud vyšší Železné hory (nejvyšší hora U Oběšeného, 737 m), nejsevernější část Českomoravské vrchoviny.

Continue reading “Centrální stezka – Hornosázavská pahorkatina a Železné hory”

Sázava patří k našim nejvýznamnějším řekám a svou délkou 226 kilometrů se řadí na páté místo dle délky toku na našem území. Řeka pramení na pomezí Čech a Moravy mezi Kamenným a Šindelným vrchem nedaleko rybníka Dářko a vlévá se do Vltavy u Davle. Region Posázaví je všeobecně vnímán jako několik desítek kilometrů široký pás krajiny po obou březích Sázavy, a to od pramene až k soutoku s Vltavou.

Continue reading “Centrální stezka – Posázaví a Kraj blanických rytířů”

Řeka Berounka tvoří přirozenou osu země na západ od Prahy a vytváří tak logickou linii pro vedení Centrální stezky. Celý úsek byl pro srozumitelnost pojmenován Údolí Berounky, stejně dobře by ale celá oblast mohla nést pojmenování „Křivoklátsko a Český Kras“ podle velkoplošných chráněných území, kterými prochází.

Continue reading “Centrální stezka – Údolí Berounky”

Údolí Střely patří k nádherným, a přitom poněkud pozapomenutým oblastem naší země. Řeka pramení jižně od Toužimi a na své cestě vytváří lesnaté  a často nepřístupné údolí bez turistických tras. Přírodně a scenericky nejzajímavější úsek bychom našli pod Rabštejnem nad Střelou, kde se kamenitý a divoký tok Střely zahlubuje, rozbíhá a protéká přírodní rezervací Střela. Střela se svou délkou 102 km řadí spíše k těm delším řekám Česka, její průtok na soutoku s Berounkou je však menší, než bychom u toku takové délky očekávali.

Continue reading “Centrální stezka – Postřelí”

Lesnatá náhorní plošina Slavkovského lesa, rozkládající se mezi třemi lázeňskými městy v západních Čechách, vás překvapí krásou a opuštěností zároveň. Až do druhé světové války se tato oblast, vklíněná mezi Český les a Doupovské hory, nazývala po tehdejšími vládci a majiteli Císařský les neboli Kaserwald. Nerušená příroda a hluboké lesy byly odedávna bohaté na zvěř a odehrálo se zde mnoho císařských honů. Je tu co obdivovat i dnes – například minerální prameny a jejich divoké výrony, lesní rybníky, horská rašeliniště nebo pozůstatky dávné těžby cínových rud.

Continue reading “Centrální stezka – Slavkovský les”

Nejzápadnější oblast České republiky leží v nádherném a relativně málo navštěvovaném pohoří Smrčiny. Tyto hory pokrývají celý Ašský výběžek, na jihovýchodě hraničí s Chebskou pánví a zasahují až ke Krušným horám – do údolí Zlatého potoka mezi Luby a Kraslicemi. Tato členitá hornatina se ovšem převážně rozprostírá na německém území, kde se tyčí i její nejvyšší hora Schneeberg, vysoká 1 051 metrů.

Trasa Centrální stezky prochází oblastí Smrčin a Chebské pánve ve třech etapách, dlouhých celkem 70 km. Centrální stezka začíná u nejzápadnějšího bodu České republiky a vede přes Podhradí, nejvyšší horu českých Smrčin Háj, město Aš, hrad Seeberg do Františkových Lázní. Dále trasa pokračuje přes Komorní hůrku do Chebu a odtud přes Lipovou do Dolního Žandova na úpatí Slavkovkého lesa. Od Nejzápadnějšího bodu ČR až k rozcestí Dolní Ovčín u Halštrova vede trasa souběžně s Jižní a Severní stezkou. Zde se odpojuje Severní stezka a až k okraji Chebu vede trasa souběžně s Jižní stezkou, od které se odpojuje na rozcestí u hráze vodní nádrže Skalka.

Continue reading “Centrální stezka – Smrčiny a Chebská pánev”