Category: Úseky – Stezka Slezskem

Na pomezí Moravy a Slezska, přesně na půli cesty mezi Hrubým Jeseníkem a Beskydy, leží Vítkovská vrchovina. Oblast, někdy také nazývaná Vítkovské vrchy, spadá pod pohoří Nízkého Jeseníku a je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem České vysočiny. Vítkovskou vrchovinu ohraničuje na východě údolí Oderské brány, která již náleží k Západním Karpatům. Nejvyšší horou Vítkovské vrchoviny je 643 m vysoký Křížový vrch, ležící v nepřístupném vojenském újezdu Libavá. Nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku, 780 metrů vysoký Velký Roudný, leží jen asi kilometr vně hranic Vítkovské vrchoviny. Naopak nejníže krajina klesá v údolí řeky Odry pod městem Odry.

Continue reading “Stezka Slezskem – Vítkovská vrchovina”

Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) jsou posledním pohořím směrem na východ, kterým prochází Stezka Slezskem a de facto jsou i nejvýchodnějšími horami České republiky. Přísně vzato je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem ČR Jablunkovská brázda – tou ale procházejí jen poslední stovky metrů trasy k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

Continue reading “Stezka Slezskem – Slezské Beskydy”

Ostravská pánev i Podbeskydská pahorkatina již leží v pohoří Západních Karpat. Mezi Ostravou a Třincem se však zatím jedná spíše o nížiny nebo jen mírně zvlněnou krajinu, která se plynule začne zvedat až dále na východě. Oba geomorfologické celky jsou zde svým charakterem podobné a proto jsme je spojili do jedné kapitoly a tedy do jednoho úseku Stezky Slezskem.

Continue reading “Stezka Slezskem – Ostravská pánev a Podbeskydská pahorkatina”

Oblast Opavské pahorkatiny se do značné míry kryje s historickým územím, zvaným Hlučínsko, neboli také Prajzsko. Z hlediska dějin jde o neobyčejně zajímavou a specifickou oblast, která se v mnohém vymyká tomu, jak šla historie v ostatních částech země.

Continue reading “Stezka Slezskem – Opavská pahorkatina / Hlučínsko”

Nízký Jeseník je plochou nejrozsáhlejším a geologicky jedním z nejstarších pohoří v České republice, zasahuje do dvou krajů a rozkládá se na území Moravy i Slezska. Reliéfem poměrně ploché pohoří dosahuje svých nejvyšších poloh na západě, kde sousedí s Hrubým Jeseníkem, směrem k Moravské bráně a Hornomoravskému úvalu klesá do údolí Odry a Moravy. Nejvyšší horou Nízkého Jeseníku je 800 metrů vysoký zalesněný masiv Slunečné, dříve nazývaný Rozsutice.

Continue reading “Stezka Slezskem – Nízký Jeseník”

Částečně zastíněna mnohem známějším Hrubým Jeseníkem, ocitá se Zlatohorská vrchovina poněkud mimo povědomí velké části návštěvníků Jeseníků. Přitom jde o rozsáhlé, členité a v mnohém velmi zajímavé pohoří s nádhernou přírodou a pohnutou historií. Název je odvozen od jména města Zlaté Hory a připomíná dávnou těžbu zlata, která již od raného středověku probíhala v oblasti Příčného vrchu, Rejvízu nebo Horního údolí.

Continue reading “Stezka Slezskem – Zlatohorská vrchovina”

Tajuplné Rychlebské hory patří mezi milovníky turistiky k jakémusi poslednímu „neobjevenému“ místu u nás. Zejména jejich severní část od vrcholu hory Smrk až k Bílé Vodě patří k jedné z mála oblastí, kam ještě nedorazily davy lidí ani nepronikl turistický byznys v podobě nejrůznějších stezek v oblacích, půjčoven koloběžek a dalšího civilizačního smetí. V oblasti pohraničního hřebene stojí jediná turistická chata, Paprsek, postavená v roce 1932. V Rychlebských horách tak najdou svůj ostrůvek štěstí tuláci a trempové, kterým stačí jít pěknou pěšinou, rozhlédnout se do kraje nebo si lehnout na sluncem vyhřátý palouk.

Continue reading “Stezka Slezskem – Rychlebské hory a Vidnavská nížina”