Jižní stezka – Novohradské hory a Novohradské podhůří

Trasa Jižní stezky vede Novohradskými horami a Novohradským podhůřím ve čtyřech etapách o celkové délce 93 kilometrů. Úsek začíná v Petříkově na rozmezí Novohradského podhůří a Třeboňské pánve a pokračuje přes Nové Hrady, Terčino údolí do Horní Stropnice, odkud trasa začíná rychle nabírat výšku a přes Dobrou Vodu vystupuje na Kraví horu. Z nedaleké Hojné Vody vede Jižní stezka částečně po neznačených lesních cestách k penzionu Žofín, obchází stejnojmennou rezervaci a přes Pohoří na Šumavě směřuje k penzionu Baronův most. Druhá polovina přechodu vede nejprve povodím horní Malše do Dolního Dvořiště a následně přes Horní Dvořiště a zacházku k nejjižnějšímu bodu ČR do Vyššího Brodu.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Novohradské hory a Novohradské podhůří“

Jižní stezka – Smrčiny a Chebská pánev

Trasa Jižní stezky prochází oblastí Smrčin a Chebské pánve ve třech etapách, dlouhých celkem 65 kilometrů. Tento poslední úsek Jižní stezky začíná ve Starém Hrozňatově, vede přes Zelenou horu k západnímu okraji Chebu a přes Komorní hůrku do Františkových Lázní a dále přes hrad Seeberg do Hazlova a k turistickému rozcestí Dolní Ovčín, kde navazuje na trasu Severní stezky. Odtud pokračují obě stezky souběžně přes Goethovy skály, město Aš, nejvyšší horu českých Smrčin Háj a Podhradí až k nejzápadnějšímu bodu České republiky.

Pokračovat ve čtení „Jižní stezka – Smrčiny a Chebská pánev“

Severní stezka – Smrčiny

Trasa Severní stezky začíná u hraničního mezníku označujícího nejzápadnější bod České republiky, odkud vede přes nejvyšší horu českých Smrčin Háj, město Aš, Goethovy skály, Skalnou, Luby a Vysoký kámen až do Kraslic. Trasa prochází čtyřmi přírodními parky a vede většinou po značených turistických cestách. Celkem je tato kapitola Severní stezky rozdělena do tří etap a měří 72 kilometrů.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Smrčiny“

Severní stezka – Krušné hory

Krušné hory představují nejdelší samostatný úsek Severní stezky – trasa mezi Kraslicemi a Tisou má celkovou délku 186 kilometrů a je rozdělena do osmi etap. Přechod tohoto pohoří začíná na jeho západním okraji v obci Kraslice a na opačné straně končí u Tiských stěn, přičemž krátce předtím trasa zasahuje do CHKO Labské pískovce. První tři etapy vedou Klínoveckou hornatinou, zatímco u Měděnce vstupuje Severní stezka na dalších pět etap do Loučenské hornatiny.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Krušné hory“

Severní stezka – Labské pískovce a České Švýcarsko

Trasa Severní stezky vede od východní hranice CHKO Labské pískovce u Tisé po červené turistické značce přes Ostrov, Děčínský Sněžník, Děčín, Labskou Stráň do Hřenska. Odtud pokračuje národním parkem České Švýcarsko rovněž převážně po páteřní červené značce přes Pravčickou bránu, Mezní Louku, Jetřichovice až na hranici národního parku s CHKO Lužické hory v obci Studený. Celkem tento úsek Severní stezky měří 71 kilometrů a je rozdělen na čtyři celodenní etapy. Unikátem trasy v Českém Švýcarsku je kilometr dlouhý úsek vedený soutěskou Kamenice, který lze absolvovat pouze plavbou lodí. Plavební sezona zde trvá od dubna do října, mimo toto období je soutěska uzavřena, a je tedy nutné zvolit alternativní trasu.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Labské pískovce a České Švýcarsko“

Severní stezka – Lužické hory

Trasa Severní stezky je v Lužických horách dlouhá 52 kilometrů a je rozdělena na dva dny pěšího putování. Poměrně dlouhé denní etapy lze případně zkrátit rozdělením putování na tři dny s přespáním v Lesné a Krompachu. Cesta začíná na západní hranici Lužických hor v obci Studený, přímo na pomezí Lužických hor a národního parku České Švýcarsko, kde navazuje na páteřní červenou turistickou trasu národního parku České Švýcarsko. Do obce Studený zajíždí z České Kamenice autobus, nejbližší nádraží leží v České Kamenici. Na opačné straně Severní stezka končí v Jítravském sedle, kde Lužické hory přirozeně navazují na Ještědský hřbet.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Lužické hory“

Severní stezka – Ještědský hřbet

Trasa Severní stezky prochází v jediné, 21 kilometrů dlouhé etapě nejsevernější částí Ještědského hřbetu mezi Jítravským sedlem a Chrastavou. Trasa vede mimo jiné unikátním Kryštofovým údolím s pestrou mozaikou lidové architektury a dalších památek a zajímavostí a v závěru prochází na krátkém několikakilometrovém úseku Žitavskou pánví. Základní trasa Severní stezky míjí vrchol Ještědu, je však možné učinit sem odbočku, která včetně návratu na základní trasu měří přibližně 13 kilometrů.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Ještědský hřbet“

Severní stezka – Jizerské hory

Trasa Severní stezky prochází napříč celým pohořím, vede přes přírodně nejcennější oblasti centrálních Jizerských hor, nevynechává četná skalní města, vyhlídky, vodopády i nejvyšší vrcholy. Do Jizerských hor vstupuje trasa na jejich západní hranici u obce Albrechtice u Frýdlantu a vede přes rezervaci Jizerskohorské bučiny do poutního místa Hejnice a dále přes Smědavu a Jizerku až do Harrachova. Úsek přes Jizerské hory má celkovou délku 72 kilometrů a je rozdělen na tři celodenní etapy.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Jizerské hory“

Severní stezka – Krkonoše

Severní stezka přes Krkonoše začíná na západní hranici tohoto pohoří v Harrachově, kde navazuje na Jizerské hory. Trasa přechodu vede převážně po hlavním hřebeni – z Harrachova stoupá přes Mumlavské vodopády a Voseckou boudu k hraniční Cestě česko-polského přátelství a výraznému vrcholu západních Krkonoš, kterým je Szrenica. Pokračuje přes Zlaté návrší k nocovišti na Labské boudě a dále přes Sněžné jámy do Slezského sedla a pak údolím Bílého Labe přes Luční boudu na Sněžku. Z nejvyššího vrcholu sestupuje Severní stezka přes Pomezní Boudy, Lysečínskou horu a Rýchory do Trutnova.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Krkonoše“

Severní stezka – Broumovská vrchovina

Trasa Severní stezky vede přes celou Broumovskou vrchovinu, a to rozhodně nikoli nejpřímější cestou. Naopak, ve snaze spojit co nejvíce zajímavých míst se klikatí jako had mezi pískovcovými skalami a těsně se přibližuje i k nejvyšší části Stolových hor. Stezka přes Broumovsko začíná v Trutnově, na pomezí Krkonoš a Broumovské vrchoviny, vede přes Jestřebí hory do Radvanic, kde vstupuje do CHKO Broumovsko.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Broumovská vrchovina“

Severní stezka – Orlické hory

Základní pěší varianta Severní stezky vede v Orlických horách a přilehlé Podorlické pahorkatině po Jiráskově cestě. Tato 170 kilometrů dlouhá červeně značená hřebenová stezka byla pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska. Jiráskova cesta začíná v Broumově a přes Jiráskovo rodiště Hronov a Náchod vystupuje na hřeben Orlických hor a dále pokračuje přes Zemskou bránu až do Litomyšle. První úsek cesty z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí byl vybudován a vyznačen roku 1921, čímž vznikla první značená stezka v Orlických horách.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Orlické hory“

Severní stezka – Králický Sněžník

Trasa Severní stezky prochází ve dvou etapách nejenom Králickým Sněžníkem, ale v první etapě částečně i Hanušovickou vrchovinou a Kladskou kotlinou. Celková vzdálenost dvoudenního přechodu činí 46 kilometrů. Cesta začíná na vrcholu Suchý vrch, na hranici Čech a Moravy, kde končí přechod Orlických hor. Odtud sestupuje do Kladské kotliny a kolem poutního místa na Mariánském kopci směřuje do obce Králíky, odkud přes nejzápadnější výběžek Hanušovické vrchoviny stoupá k Dolní Moravě s mnoha možnostmi ubytování. Ve druhé etapě pak Severní stezka vede přes celý pohraniční hřeben – od vrchu Klepáč přes Malý Sněžník na Králický Sněžník a dále po polské zeleně značené trase „Cesty kurýrů Solidarity“ přes Hraniční horu do Kladského sedla.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Králický Sněžník“

Severní stezka – Rychlebské hory

Severní stezka vstupuje do Rychlebských hor v Kladském sedle a vede hraničními stezkami přes vrchol Chlupenkovec a Polskou horu do blízkosti chaty Paprsek. Dále pokračuje podél hranice přes Travnou horu a Brousek, vystoupá na nejvyšší horu Smrk, odkud sestupuje do Ramzovského sedla. Trasa Severní stezky přes Rychlebské hory je dlouhá 20 kilometrů, vede přes jižní část pohoří, včetně nejvyšší hory Smrk, a dá se absolvovat za jeden den.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Rychlebské hory“

Severní stezka – Hrubý Jeseník

Trasa Severní stezky přes Hrubý Jeseník měří 41 kilometrů a je rozdělená na dva dny pěšího putování. Cesta začíná na severozápadním okraji pohoří v Ramzovském sedle, které je dobře dostupné silniční i železniční dopravou. Z Ramzovského sedla stoupá k Šeráku a dále na Keprník, nejvyšší horu Keprnické hornatiny. Přes Vozku a Vřesovou studánku sestupuje trasa do Červenohorského sedla a následně přes Výrovku a Malý Jezerník vystoupá k turistické chatě Švýcárna. Dále pokračuje s odbočkou na Praděd na Ovčárnu a přes hřeben Vysoké hole a Velký Máj do silničního sedla Skřítek.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Hrubý Jeseník“

Severní stezka – Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina

Trasa Severní stezky protíná Moravskou bránu a Podbeskydskou pahorkatinu přibližně v jejich střední části, prochází chráněnou krajinnou oblastí Poodří i přírodním parkem Podbeskydí a nabízí tak komplexní vhled na krajinu obou geografických celků. Celá trasa této kapitoly mezi městem Fulnek a chatou Svinec měří 25 kilometrů, eventuálně lze pokračovat ještě čtyři kilometry až do Hodslavic, na geografickou hranici Podbeskydí a Moravskoslezských Beskyd. Charakterem jde o lehkou turistiku, vedoucí převážně po značených trasách, především po lesních a polních nezpevněných cestách.

Pokračovat ve čtení „Severní stezka – Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina“