Čas od času bychom vám chtěli přinést tip na výlet, který vede po trasách některé ze stezek Via Czechia. Půjde většinou o jednodenní nenáročné výšlapy, které vás přivedou na zajímavá a méně známá místa. Tento tip si také můžete poslechnout na Český rozhlas Dvojka v sobotu 20.8. před osmou ráno.
Continue reading “Tip na výlet – po Stezce středozemím na hrad Borotín”
Dnes už na všechny tyto body vedou turistické značky a jsou osazeny pamětními kameny. Ještě před pár lety byste se k nim ale museli prodírat po zarostlých cestách a hledat byste je museli s podrobnou mapou nebo kompasem v ruce. I tak si ale tyto body stále uchovávají svou tajuplnost míst na hranicích, daleko od lidské civilizace.
Continue reading “Dál už to v Česku nejde – krajní body naší země”
celkem 4 boxy a 28 oboustranných map v měřítku 1:25.000 vyznačené pěší, cyklistické a lyžařské trasy 
pěší varianta včetně kilometráže stručný itinerář u každé mapy podrobný mapový klíč česky-anglicky-německy 
vyznačená přátelská místa
objednávat možno zde: https://bit.ly/3z0hq7K
Kvalitu cesty a tedy průjezdnost s kočárkem vám napoví mapa z aplikace mapy.cz – mrkněte na mapu v příspěvku s vysvětlivkami. Mapy na www.cykloserver.cz ukazují průjezdnost cest na horském kole, pro kočárky je dobré držet se plné nebo dlouze čárkované růžové čáry. Vybavit se můžete speciálním kočárkem do terénu, který má větší kola a projedete s ním i po hrbolatějších lesních cestách. Pokud chcete mít jistotu, že na trase projedete, můžete také využít naše cyklistické varianty tras, které najdete u každé stezky, u každého úseku zvlášť. Krušné hory z Blatné do Tisé, 7 dní (výstup na Blatenský vrch po cyklotrase, těžký úsek Helenčiny vodopády – Lesná, vynechat Špičák) Orlické hory z Pekla do Mladkova, 2-3 dny (výšlap na Vrchmezí po cyklotrase, vynechat hřebenovku Homole – Kunštátská kaple, obejít Zemskou bránu) Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina ze Suchdola nad Odrou do Hodslavic, 1-2 dny Dolnomoravský úval ze Sudoměřic do Mikulova, 3 dny (hřebenovku Pálavy je nutné obejít) Dyjskosvratecký úval z Dolních Věstonic do Šatova, 2-3 dny Českomoravská vrchovina ze Slavonic do Chlumu u Třeboně, 3 dny Třeboňsko z Chlumu u Třeboně do Petříkova, 1 den (za Chlumem krátký úsek s kořeny) Novohradské hory z Petříkova do Dolního Dvořiště, 3 dny (cesta k Dobré Vodě po silnici, vynechat Kraví horu) Šumava ze Svatého Tomáše do Svaté Kateřiny, 7 dní (vynechat hřeben Plechý – Třístoličník, Březník-Modrava jít podél Modravského potoka, obejít Čertovo jezero přes Železnou Rudu Český les Rybník – Starý Hrozňatov, 4 dny (několik hůře průjezdných pasáží, např. neprůjezdná cesta kolem Arnoštovy leštírny, podmáčený úsek pod vrchem Tišina, fyzicky náročný výstup na Dyleň). Chebská pánev Starý Hrozňatov – Františkovy Lázně, 1 den (těžký výšlap na Zelenou horu, obejít Komorní hůrku.
První dvě etapy Stezky středozemím vedou od nejsevernějšího bodu Šluknovskou pahorkatinou, za Krásnou Lípou pak vstupuje stezka na další dvě etapy na území Lužických hor. Mezi Českou Kamenicí a Novým Borem se trasa dotýká i území Českého Středozemí; zasahuje však do něj jen minimálně, tudíž se tomuto zeměpisnému celku podrobněji nevěnujeme. Celkově vede v tomto úseku Stezka středozemím ve čtyřech etapách v celkové délce 76 km.
Continue reading “Stezka středozemím – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory”
Stezka středozemím prochází Ralskou pahorkatinou od severu k jihu ve čtyřech etapách v celkové délce 90 km. Trasa navštěvuje přírodně a kulturně nejzajímavější lokality a zároveň byla naplánována tak, aby nevynechala ani zajímavá městečka s muzei a možnostmi ubytování. Z Nového Boru vede trasa nejprve ke známému skalnímu hradu Sloup a přes Modlivý důl do Zákup. Ve druhé etapě vstupuje do CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a dostává se k Máchovu jezeru, odkud vede souběžně s turistickou dálkovou trasou Máchova cesta. Trasa následně stoupá k hradu Bezděz a vstupuje do oblasti Kokořínska, kterým vede kolem hradu Houska do Kokořínského dolu a dále k Mělníku.
Continue reading “Stezka středozemím – Kokořínsko a Máchův kraj”
Stezka středozemím prochází Dolním Povltavím ve třech etapách v celkové délce 70 km. Trasa vede víceméně souběžně s posledními kilometry naší nejdelší řeky Vltavy, od jejích břehů odbočuje spíše výjimečně za zajímavostmi a vyhlídkami. Převýšením i orientačně jde o jeden z nejlehčích úseků na stezce. Z Mělníka vede trasa proti proudu Vltavy k zámkům Veltrusy a Nelahozeves a dále po Dvořákově cestě do Kralup nad Vltavou. Za Kralupy stezka vstupuje do kaňonu Vltavy a přes několik vyhlídek pokračuje do Roztok a dále k severnímu okraji Prahy v Tróji. Samotným hlavním městem trasa prochází přes parky, vyhlídky a mnohá historicky výjimečná místa.
Stezka Středozemím prochází Středním Povltavím ve čtyřech etapách v celkové délce 90 kilometrů, přičemž po celou dobu zůstává na pravém břehu Vltavy. Tento úsek vede symbolicky ve stopách keltů a vorařů. Spojuje totiž nejenom dvě významná keltská oppida – Závist a Hrazany – které ležely na strategické vodní cestě mezi Čechami a Podunajím, ale zároveň vede po staré plavecké cestě, po níž se voraři vraceli pěšky z Prahy domů.
Stezka středozemím prochází oblast Toulavy mezi Sedlčany a Táborem ve třech etapách v celkové délce 65 kilometrů. Vede přibližně jihovýchodním směrem a zavítá do městeček Vysoký Chlumec, Sedlec-Prčice a Jistebnice. Trasa vede řídce osídlenou krajinou na pomezí středních a jižních Čech a prochází přírodním parkem Jistebnická vrchovina. Tento úsek si užijí všichni, kteří vyhledávají klidné putování a hezkou a přitom málo navštěvovanou krajinu s množstvím drobných památek a zajímavostí.
Na rozdíl od většiny ostatních úseků Stezky středozemím, kde jsme při plánování zvažovali více variant, jsme tady při výběru trasy příliš neváhali. Vybrala jí za nás příroda tím, že vytvořila hluboké údolí Lužnice. Stezka středozemím vede vyjma krátkého úseku v Bechyni po stejné trase jako již zmiňovaná Stezka údolím Lužnice. Připojuje se na ni na rozcestí u Švehlova mostu v Táboře a končí po třech etapách v Týně nad Vltavou. Charakterem cest i krajiny se jedná o naprosto jedinečnou část Stezky středozemím a proto ji také vymezujeme jako samostatný úsek dlouhý 46 kilometrů, který je rozdělen na tři etapy.
Trasa Stezky středozemím vede z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic ve dvou etapách o celkové délce 42 kilometrů. První etapu, která je svou délkou 28 kilometrů nejdelší ze všech na Stezce středozemím, lze případně rozdělit a přenocovat v tradiční plavecké obci Purkarec. Začátek úseku z Týna jde po stopách plavecké a potahové stezky s mnoha informačními panely, pak se od řeky na pár kilometrů odkloní, aby se k ní opět vrátila v obci Purkarec. Odtud až do cíle v Českých Budějovicích vede trasa převážně po asfaltových chodnících, souběžně se značenými cyklotrasami. Stezka projde kolem zříceniny Karlův Hrádek, vystoupá na Hradiště Baba a přes Hlubokou nad Vltavou a zámek Obora doputuje do centra Českých Budějovic. Díky asfaltovému povrchu a nenáročnému výškovému profilu jde o snadný úsek trasy zvládnutelný i s dětmi nebo s kočárkem. Continue reading “Stezka středozemím – Českobudějovicko”
Trasa Stezky středozemím vede z Českých Budějovic k nejjižnějšímu bodu ČR ve čtyřech etapách o celkové délce 90 kilometrů. Prvních přibližně 10 kilometrů úseku vede ještě oblastí Českobudějovicka, teprve za obcí Boršov nad Vltavou překračuje stezka hranice českokrumlovského okresu. Trasa se u hradu Dívčí Kámen odpoutává od vltavského údolí a vystupuje na vrchol Kleti, na jedinou tisícovku a tedy nejvyšší bod na celé Stezce středozemím. Z Kleti se trasa vrací k Vltavě a přes Zlatou Korunu vede do Českého Krumlova. Ve druhé polovině úseku pokračuje trasa k jihu proti proudu Vltavy do Rožmberka nad Vltavou a přes Vyšší Brod až ke svému jižnímu konci – k nejjižnějšímu bodu ČR nedaleko obce Studánky. Continue reading “Stezka středozemím – Českokrumlovsko”
Trasa Jižní stezky vede od nejvýchodnějšího bodu ČR nejprve přes Jablunkovské mezihoří, nejmenší pohoří v Česku, teprve v Mostech u Jablunkova se dostává na území Moravskoslezských Beskyd, odkud stoupá na Velký a Malý Polom a dále vede pohraničním hřebenem přes Bílý Kříž, sedlo Konečná, vrcholy Bobek a Beskyd do sedla Bumbálka. Úsek Jižní stezky přes Jablunkovské mezihoří a Moravskoslezské Beskydy je dlouhý 52 kilometrů a je rozdělený na 3 etapy.
Trasa Via Czechia přes Javorníky nabízí jak panoramatické hřebenové úseky s dalekými výhledy, tak i pasáže vedoucí hlubokými bučinami, kde žijí rysi nebo medvědi. Jižní stezka vede od sedla Bumbálka přes Makovský průsmyk, Veľký Javorník, Kohútku, vrch Makyta a Čubův kopec do Střelné. Trasa měří 45 kilometrů a je rozdělena na dvě celodenní etapy s ideálním nocovištěm v oblasti Kohútky. Začátek i konec trasy je přístupný veřejnou dopravou – sedlo Bumbálka a Makovský průsmyk obsluhují autobusy, ve Střelné je rovněž vlaková zastávka.
Trasa Jižní stezky přes Bílé Karpaty měří 110 kilometrů a je rozdělena na pět celodenních etap. Zpočátku stezka přechází oblastí jižního Valašska, kde stoupá na pohraniční vrchol Končitá a přes rozhlednu Královec vede do Valašských Klobouků a dále do obce Brumov-Bylnice. Před Starým Hrozenkovem trasa vstupuje do oblasti Slovácka, kterým pokračuje přes nejvyšší vrcholy pohoří a přírodně nejzajímavější lokality až do cíle úseku v Radějově. I když nejvyšší vrchol, Velká Javořina, nedosahuje ani tisícimetrové hranice, není radno tyto hory podceňovat – přechod hřebene Bílých Karpat patří k plnohodnotným horským výpravám.
Trasa Jižní stezky prochází Dolnomoravským úvalem ve třech etapách. Do oblasti stezka vstupuje mezi Radějovem a Sudoměřicemi a vede podél řeky Moravy k Lanžhotu, kde se stáčí do povodí Dyje. Přes Břeclav a Lednici pak trasa doputuje až do Mikulova, kde vstupuje do Mikulovské vrchoviny. Celková délka tohoto úseku je 84 kilometrů.
Trasa Jižní stezky prochází Mikulovskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem ve třech etapách, dlouhých celkem 80 kilometrů. Z Mikulova vede trasa přes Pavlovské vrchy a prochází všemi přístupnými vrcholy jejich členitého hřebene. V Dolních Věstonicích Jižní stezka opouští nejzápadnější výběžek Karpat a vstupuje do ploché krajiny Dyjskosvrateckého úvalu, kterou pokračuje přes Drnholec, Hevlín a Dyjákovičky k cíli úseku v Šatově. Úzké a kamenité pěšiny vystřídají za Dolními Věstonicemi polní cesty nebo protipovodňové hráze, po kterých cesta rychle ubíhá.
Continue reading “Jižní stezka – Mikulovská vrchovina a Dyjskosvratecký úval”