Neprůchozí oblast na Centrální stezce
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června 2024 silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40 tisících poškozených stromů. Následkem kalamity je pro veřejnost pohyb v lesích MENDELU nebezpečný.
Městský úřad Blansko, odbor životního prostředí, vydal opatření obecné povahy na vyloučení (zákaz) vstupu do lesa. DOBA ZÁKAZU VSTUPU DO LESA PLATÍ OD 28. 6. 2024 DO 30. 9. 2024.
Dotčená oblast je vyznačena na zveřejněné mapě (FB ŠLP Křtiny a web ŠLP Křtiny) a na zákaz vstupu do lesa upozorňují cedule u příslušných přístupových cest do lesa. Opatření obecné povahy je vydáváno v zájmu zdraví a bezpečnosti osob – návštěvníků lesa, z důvodu nahodilé těžby stromů plošně i jednotlivě poškozených následkem silné bouře, která se přes lokalitu přehnala 21. 6. 2024.
Více informací ke kalamitě zde
Uzavírka se týká úseku na Cenrální stezce – Brněnsko a Moravský kras, konkrétně mezi Jedovnicemi a Březinou. Ovlivněny jsou tak dvě etapy, a sice 34. etapa Skalní Mlýn – Křtiny a 35. etapa Křtiny – Rousínov.
Obchůzná trasa:
– Cesta po zelené značně z Jedovnice přes Rudické propadání do Rudic by měla být průchozí. Pokud i zde narazíte na problémy, lze využít naučnou stezku “Jedovnické rybníky – Rudické propadání”.
– Z Rudic je možné dále pokračovat po standardní trase Centrální stezky až k rozcestí za jezírkem U Černých hlín. Odtud lze pokračovat po cestě “K Hlinkovým dolům”, souběžně s cyklotrasou 5081 do Habrůvky a dále po modré značce do Křtin.
– Ze Křtin pokračujte po zelené značce k rozcestí cca 200 m za Křtinským potokem a odtud po neznačené lesní cestě k rozcestí “Bukovina” a odtud již po standardní trase Centrální stezky.
Obchůzná trasa je víceméně stejně dlouhá jako standardní trasa Centrální stezky
mapa obchůzné trasy
trasa na mapy.cz: https://mapy.cz/s/fadozolefo
mapa uzavřené oblasti
Uzavírky v Českém Švýcarsku – sezona 2024
Vzhledem k dlouhodobějším dopadům požáru v roce 2022 a také kvůli kůrovcové kalamitě budou po celou letní sezonu 2024 uzavřeny 3 úseky na Severní stezce Českým Švýcarskem. Týká se to dvou etap – konkrétně 13. etapy Děčín-Hřensko a 14. etapy Hřensko-Mezní Louka. Upravili jsme proto online mapu na webu – viz https://mapy.cz/s/lehoresuze
Doporučovaná trasa zkracuje celkovou délku o cca 6 km, úsek Labské pískovce a České Švýcarsko tak namísto 71 km měří pouze 65 km.
Údolí Suché Kamenice je uzavřené z důvodu kůrovcem napadených a následně uschlých stromů, které mohou spadnout a průchod je proto nebezpečný. Alternativní trasa vede od vyhlídky Belveder po zelené značce po pravém břehu Labe do Hřenska.
Edmundova soutěska je uzavřená po požáru z důvodu nestability skal a nebezpečí pádu balvanů. Ze stejného důvodu je uzavřena i Gabrielina stezka od Pravčické brány na Mezní Louku. Alternativní trasa vede z Hřenska po červené značce na rozcestí Tři prameny, odkud je možné učinit odbočku k Pravčické bráně a stejnou cestou zpět. Dále trasa pokračuje po Mlýnské cestě směrem na Meznou. Obec Mezná je možné minout a jít zkratkou po nově zřízené cestě přímo na Mezní Louku.
Snowman Trek
Přidej se na legendární túru, na které vznikla myšlenka Via Czechia!
Téměř měsíc dlouhou cestu organizujeme již podruhé, půjde se v malé skupince a protože zavazadla ponesou muly a jaci, jde se v podstatě nalehko.
Snowman trek je cca 300 km dlouhý, má celkem 14.000 m stoupání a vede přímo pod zasněženými sedmitisícovkami, jako jsou mj. posvátný vrchol Jomolhari, himálajský “Matterhorn” Jichu Drake a dostaneme se k nejvyšší nikdy nezdolané hoře světa Gangkhar Puensum. Denní úseky jsou v pohodovém tempu, zařazeny 2 aklimatizační dny. V závěru cesty se vykoupeme v nejkrásnějších himálajských termálech Duer Tsachu. Součástí programu je výstup k nejvýznamnějšímu klášteru Taktsang – „Tygří hnízdo“
Alternativně lze absolvovat kratší 10-denní část treku na trase Jomolhari – Laya – Gasa.
Snowman trek nelze jít samostatně, letos tuto cestu nepořádá žádná jiná česká CK.
Cena: 244.000 Kč + letenka
Garance odjezdu
Článek o cestě: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/snowman-trek-reportaz.A191004_161257_kolem-sveta_hig
Útulny Via Czechia
Představujeme podobu útulen Via Czechia, které budou na dálkových trasách postupně investovat a stavět Lesy České republiky. Spolupráce s LČR byla zahájena na jaře 2023, kdy jsme domluvili základní koncept staveb a vytipovali jejich umístění. Následně byl ve spolupráci s atelierem Landa Ruhmkorf Landscape Architekti vypracován projekt stavby včetně statického posudku. V roce 2024 by se mělo postavit prvních 20 z celkově plánovaných cca 150 útulen.
Stezka Slezskem – Vítkovská vrchovina
Na pomezí Moravy a Slezska, přesně na půli cesty mezi Hrubým Jeseníkem a Beskydy, leží Vítkovská vrchovina. Oblast, někdy také nazývaná Vítkovské vrchy, spadá pod pohoří Nízkého Jeseníku a je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem České vysočiny. Vítkovskou vrchovinu ohraničuje na východě údolí Oderské brány, která již náleží k Západním Karpatům. Nejvyšší horou Vítkovské vrchoviny je 643 m vysoký Křížový vrch, ležící v nepřístupném vojenském újezdu Libavá. Nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku, 780 metrů vysoký Velký Roudný, leží jen asi kilometr vně hranic Vítkovské vrchoviny. Naopak nejníže krajina klesá v údolí řeky Odry pod městem Odry.
Stezka Slezskem – Slezské Beskydy
Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) jsou posledním pohořím směrem na východ, kterým prochází Stezka Slezskem a de facto jsou i nejvýchodnějšími horami České republiky. Přísně vzato je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem ČR Jablunkovská brázda – tou ale procházejí jen poslední stovky metrů trasy k nejvýchodnějšímu bodu ČR.
Stezka Slezskem – Ostravská pánev a Podbeskydská pahorkatina
Ostravská pánev i Podbeskydská pahorkatina již leží v pohoří Západních Karpat. Mezi Ostravou a Třincem se však zatím jedná spíše o nížiny nebo jen mírně zvlněnou krajinu, která se plynule začne zvedat až dále na východě. Oba geomorfologické celky jsou zde svým charakterem podobné a proto jsme je spojili do jedné kapitoly a tedy do jednoho úseku Stezky Slezskem.
Continue reading “Stezka Slezskem – Ostravská pánev a Podbeskydská pahorkatina”
Stezka Slezskem – Opavská pahorkatina / Hlučínsko
Oblast Opavské pahorkatiny se do značné míry kryje s historickým územím, zvaným Hlučínsko, neboli také Prajzsko. Z hlediska dějin jde o neobyčejně zajímavou a specifickou oblast, která se v mnohém vymyká tomu, jak šla historie v ostatních částech země.
Continue reading “Stezka Slezskem – Opavská pahorkatina / Hlučínsko”
Stezka Slezskem – Nízký Jeseník
Nízký Jeseník je plochou nejrozsáhlejším a geologicky jedním z nejstarších pohoří v České republice, zasahuje do dvou krajů a rozkládá se na území Moravy i Slezska. Reliéfem poměrně ploché pohoří dosahuje svých nejvyšších poloh na západě, kde sousedí s Hrubým Jeseníkem, směrem k Moravské bráně a Hornomoravskému úvalu klesá do údolí Odry a Moravy. Nejvyšší horou Nízkého Jeseníku je 800 metrů vysoký zalesněný masiv Slunečné, dříve nazývaný Rozsutice.
Stezka Slezskem – Zlatohorská vrchovina
Částečně zastíněna mnohem známějším Hrubým Jeseníkem, ocitá se Zlatohorská vrchovina poněkud mimo povědomí velké části návštěvníků Jeseníků. Přitom jde o rozsáhlé, členité a v mnohém velmi zajímavé pohoří s nádhernou přírodou a pohnutou historií. Název je odvozen od jména města Zlaté Hory a připomíná dávnou těžbu zlata, která již od raného středověku probíhala v oblasti Příčného vrchu, Rejvízu nebo Horního údolí.
Stezka Slezskem – Rychlebské hory a Vidnavská nížina
Tajuplné Rychlebské hory patří mezi milovníky turistiky k jakémusi poslednímu „neobjevenému“ místu u nás. Zejména jejich severní část od vrcholu hory Smrk až k Bílé Vodě patří k jedné z mála oblastí, kam ještě nedorazily davy lidí ani nepronikl turistický byznys v podobě nejrůznějších stezek v oblacích, půjčoven koloběžek a dalšího civilizačního smetí. V oblasti pohraničního hřebene stojí jediná turistická chata, Paprsek, postavená v roce 1932. V Rychlebských horách tak najdou svůj ostrůvek štěstí tuláci a trempové, kterým stačí jít pěknou pěšinou, rozhlédnout se do kraje nebo si lehnout na sluncem vyhřátý palouk.
Continue reading “Stezka Slezskem – Rychlebské hory a Vidnavská nížina”
Českomoravská stezka – Javořická vrchovina
Javořická vrchovina se nachází v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny a je jejím nejvyšším geomorfologickým celkem. Tvoří ji dvě pohoří – Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina – přičemž Českomoravská stezka prochází oběma těmito podcelky a přechází rovněž nejvyšší vrchol Javořické vrchoviny i celé Českomoravské vrchoviny, 837 metrů vysokou Javořici.
Javořická vrchovina navazuje na severovýchodě na Křižanovskou vrchovinu, ze západu sousedí s Křemešnickou vrchovinou a na samém jihozápadě přechází v Třeboňskou pánev. Jižní okraj oblasti pak tvoří státní hranice s Rakouskem mezi Novou vsí nad Lužnicí a Slavonicemi. Oblast přibližně vymezují tato města: na severu Třešť, na západě Jindřichův Hradec a Strmilov, na jihu Slavonice a na východě Dačice a Telč. Uvnitř Javořické vrchoviny leží jediné město, a to Nová Bystřice.
Continue reading “Českomoravská stezka – Javořická vrchovina”
Českomoravská stezka – Křižanovská vrchovina
Křižanovská vrchovina je rozsáhlý geomorfologický celek, který spadá do Českomoravské vrchoviny. Tvoří jej tři podcelky, přičemž Českomoravská stezka prochází dvěma z nich – nejprve Bítešskou vrchovinou a posléze Brtnickou vrchovinou.
Oblast se rozkládá až na výjimky na moravské části země a její západní okraj víceméně kopíruje historickou hranici Čech a Moravy. Křižanovskou vrchovinu na západě zhruba vymezují města Ždírec nad Doubravou, Jihlava a Slavonice; na východě a severu pak na jejím okraji leží Třebíč, Tišnov, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Největším městem je krajská metropole Jihlava.
Continue reading “Českomoravská stezka – Křižanovská vrchovina”
Českomoravská stezka – Hornosvratecká vrchovina
Hornosvratecká vrchovina se skládá ze dvou pohoří – Žďárských vrchů a Nedvědické vrchoviny. Dohromady tvoří ucelenou oblast v oblasti Českomoravské vrchoviny, která je přibližně vymezena městy Polička, Letovice, Tišnov a Žďár nad Sázavou. Oblast leží víceméně celá v povodí horní Svratky, která pramení na úbočí Žákovy hory ve Žďárských vrších a od Herálce po Jimramov tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Její hluboko zaříznuté údolí prochází výrazným tektonickým prolomem a tvoří přirozený průchod ze Žďárských vrchů až k Tišnovu a dále k Brnu. Údolí u obce Vír je hluboké až 300 metrů a je místem s největším vertikálním rozdílem na celé Českomoravské vrchovině.
Continue reading “Českomoravská stezka – Hornosvratecká vrchovina”
Českomoravská stezka – Českotřebovská vrchovina
Českotřebovská vrchovina je podcelkem Svitavské pahorkatiny; protože ale Českomoravská stezka prochází jen tímto pohořím, pojmenovali jsme úsek právě po něm. Na počátku úseku prochází stezka ještě Moravskotřebovskou pahorkatinou a v závěru pak Nedvědickou vrchovinou. Jde ale o velmi krátké úseky, a proto tyto geomorfologické celky nejsou do popisu zařazeny. Ostatně právě fenomén Českotřebovské vrchoviny s výrazným Hřebečovským hřbetem v podstatě určuje charakter putování na tomto úseku Českomoravské stezky.
Continue reading “Českomoravská stezka – Českotřebovská vrchovina”
Českomoravská stezka – Orlické hory a Podorlicko
Masiv Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, po němž vedou cesty nabízející daleké výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu. Jméno pohoří pochází od řeky Divoké Orlice, která protéká rovnoběžně s hřebenem Orlických hor, v délce asi třiceti kilometrů tvoří pohraniční tok s Polskem a teprve v oblasti Zemské brány proráží hlubokou soutěskou hlavní hřeben a stáčí se do vnitrozemí. Na Orlické hory navazuje jejich podhůří, takzvaná Podorlická pahorkatina s nejvyšším vrcholem Špičák u Deštného v Orlických horách.
Continue reading “Českomoravská stezka – Orlické hory a Podorlicko”
Českomoravská stezka – Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina
Pohoří Králický Sněžník je svou rozlohou jedním z našich nejmenších horských celků, jeho nejvyšší hora jej však řadí na třetí příčku, hned za Krkonoše a Hrubý Jeseník. Ke Králickému Sněžníku přiléhá Hanušovická vrchovina, jakési jižní podhoří Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.
Poměrně rozsáhlý geomorfologický celek Hanušovické vrchoviny leží jižně od Králického Sněžníku, od kterého jej mimo jiné odděluje hluboké údolí řeky Moravy. Na východě sousedí s Hrubým Jeseníkem, na západě s Orlickými horami a na jihu oblast zasahuje až do Litovelského Pomoraví. Nejvyšší částí Hanušovické vrchoviny je Branenská vrchovina s jediným tisícimetrovým vrcholem celé oblasti. Protože Českomoravská stezka prochází pouze Branenskou vrchovinou, budeme se dále zabývat pouze tímto podcelkem.
Continue reading “Českomoravská stezka – Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina”
Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří
Na pomezí Moravy, Slezska a Slovenska leží členité a rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd. Beskydy již patří ke karpatským pohořím, která jsou mladší než pohoří České vysočiny, a proto tady najdeme velké výškové rozdíly, strmé svahy a bezpočet hlubokých údolí a roklí, kterými se prodírají dravé potoky a řeky. Na severu za Jablunkovským průsmykem navazuje na Moravskoslezské Beskydy nejmenší horský celek v ČR Jablunkovské mezihoří. Většina Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska a jeho nejvyšší vrchol je Kykuľa (844 m) ležící na slovensko-polské hranici. Nejvyšším vrcholem na českém území je Gírová vysoká 840 metrů.
Continue reading “Centrální stezka – Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří”
Centrální stezka – Valašsko
Valašsko je svébytný národopisný a kulturní region, který se rozprostírá v nejvýchodnější části Moravy. Hranice oblasti jsou částečně neostré a do značné míry záleží na výkladu území ve vztahu k sousedícím regionům – na jihu to je Slovácko, na západě Haná a na severu Lašsko. Geomorfologicky leží Valašsko v oblasti Moravsko-slovenských Karpat a Západních Beskyd; mezi valašská pohoří (která alespoň zčásti leží na Valašsku) tak patří Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.