Slovácko je národopisnou oblastí na jihovýchodě Moravy, rozprostírající se na území Dolnomoravského úvalu a jemu přilehlých horských celcích. Spadají sem tedy oblasti Ždánického lesa, Chřib, Kyjovské pahorkatiny, Bílých Karpat a části Vizovické vrchoviny. Z hlediska popisu se zaměříme především na severní, spíše hornatější část Slovácka mezi Kyjovem a Napajedly, kudy Centrální stezka prochází.
Jako Brněnsko je obvykle popisován kulturní a etnografický region obkružující největší moravské město do vzdálenosti přibližně 30 kilometrů. Název se rovněž používá pro destinační oblast podporující turistický ruch v okolí Brna. Moravský kras, jako jedinečná krasová oblast, vytváří v rámci Brněnska významnou a de facto samostatnou enklávu. Z tohoto důvodu byla oblast, kterou prochází devátý úsek Centrální stezky, pojmenována jako Brněnsko a Moravský kras. Při popisu se dále zaměříme jen na část Brněnska ležící severně od Brna – tedy na tu část, do které především trasa Centrální stezky zasahuje.
Continue reading “Centrální stezka – Brněnsko a Moravský kras”
Svratka na úseku z Jimramova do Tišnova protéká nejvýchodnější částí Českomoravské vrchoviny, která spadá do geomorfologické oblasti Nedvědická vrchovina. Oblast se administrativně nachází na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje a jelikož údolí a nejbližší okolí Svratky tvoří svébytný region, pojmenovali jsme tento úsek Centrální stezky právě po této významné moravské řece.
Žďárské vrchy jsou druhou nejvyšší horskou podoblastí na území Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora Žďárských vrchů, Devět skal, svou výškou 836 m n. m. dosahuje jen o jeden metr níže než Javořice v Jihlavských vrších. Název Žďárské vrchy nese rovněž chráněná krajinná oblast, jejíž území se částečně prolíná s geografickými hranicemi pohoří. Oblast leží na pomezí Čech a Moravy a přibližně ji vymezují města Hlinsko, Proseč, Polička, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou
Oba geomorfologické celky, které v tomto úseku Centrální stezka překračuje, leží v severní části Českomoravské vrchoviny. Jižněji ležící Hornosázavská pahorkatina s nejvyšším vrcholem Roudnice (661 m) tvoří široký pás zvlněné krajiny mezi Kutnou Horou a Jihlavou, zhruba vymezený údolími Sázavy a Doubravy. Na tuto oblast navazují poněkud vyšší Železné hory (nejvyšší hora U Oběšeného, 737 m), nejsevernější část Českomoravské vrchoviny.
Continue reading “Centrální stezka – Hornosázavská pahorkatina a Železné hory”
Sázava patří k našim nejvýznamnějším řekám a svou délkou 226 kilometrů se řadí na páté místo dle délky toku na našem území. Řeka pramení na pomezí Čech a Moravy mezi Kamenným a Šindelným vrchem nedaleko rybníka Dářko a vlévá se do Vltavy u Davle. Region Posázaví je všeobecně vnímán jako několik desítek kilometrů široký pás krajiny po obou březích Sázavy, a to od pramene až k soutoku s Vltavou.
Continue reading “Centrální stezka – Posázaví a Kraj blanických rytířů”
Řeka Berounka tvoří přirozenou osu země na západ od Prahy a vytváří tak logickou linii pro vedení Centrální stezky. Celý úsek byl pro srozumitelnost pojmenován Údolí Berounky, stejně dobře by ale celá oblast mohla nést pojmenování „Křivoklátsko a Český Kras“ podle velkoplošných chráněných území, kterými prochází.
Údolí Střely patří k nádherným, a přitom poněkud pozapomenutým oblastem naší země. Řeka pramení jižně od Toužimi a na své cestě vytváří lesnaté a často nepřístupné údolí bez turistických tras. Přírodně a scenericky nejzajímavější úsek bychom našli pod Rabštejnem nad Střelou, kde se kamenitý a divoký tok Střely zahlubuje, rozbíhá a protéká přírodní rezervací Střela. Střela se svou délkou 102 km řadí spíše k těm delším řekám Česka, její průtok na soutoku s Berounkou je však menší, než bychom u toku takové délky očekávali.
Lesnatá náhorní plošina Slavkovského lesa, rozkládající se mezi třemi lázeňskými městy v západních Čechách, vás překvapí krásou a opuštěností zároveň. Až do druhé světové války se tato oblast, vklíněná mezi Český les a Doupovské hory, nazývala po tehdejšími vládci a majiteli Císařský les neboli Kaserwald. Nerušená příroda a hluboké lesy byly odedávna bohaté na zvěř a odehrálo se zde mnoho císařských honů. Je tu co obdivovat i dnes – například minerální prameny a jejich divoké výrony, lesní rybníky, horská rašeliniště nebo pozůstatky dávné těžby cínových rud.
Nejzápadnější oblast České republiky leží v nádherném a relativně málo navštěvovaném pohoří Smrčiny. Tyto hory pokrývají celý Ašský výběžek, na jihovýchodě hraničí s Chebskou pánví a zasahují až ke Krušným horám – do údolí Zlatého potoka mezi Luby a Kraslicemi. Tato členitá hornatina se ovšem převážně rozprostírá na německém území, kde se tyčí i její nejvyšší hora Schneeberg, vysoká 1 051 metrů.
Trasa Centrální stezky prochází oblastí Smrčin a Chebské pánve ve třech etapách, dlouhých celkem 70 km. Centrální stezka začíná u nejzápadnějšího bodu České republiky a vede přes Podhradí, nejvyšší horu českých Smrčin Háj, město Aš, hrad Seeberg do Františkových Lázní. Dále trasa pokračuje přes Komorní hůrku do Chebu a odtud přes Lipovou do Dolního Žandova na úpatí Slavkovkého lesa. Od Nejzápadnějšího bodu ČR až k rozcestí Dolní Ovčín u Halštrova vede trasa souběžně s Jižní a Severní stezkou. Zde se odpojuje Severní stezka a až k okraji Chebu vede trasa souběžně s Jižní stezkou, od které se odpojuje na rozcestí u hráze vodní nádrže Skalka.
Continue reading “Centrální stezka – Smrčiny a Chebská pánev”
Ačkoliv oproti Alpám nebo Himálajím vypadá naše země jako nudná placka, i v Česku lze podniknout výlety, které svým převýšením nabídnou plnohodnotný a téměř velehorský profil. Některé etapy Via Czechia překonávají převýšení 1000 metrů – a to už důkladně prověří vaši fyzičku!
Výlet vede po zkrácené etapě mezi Novým Borem a Zákupy na Stezce středozemím a měří 15,5 km. Trasa vede kolem unikátního skalního hradu Sloup (v zimě uzavřen) a kolem rozhledny Na Stráži dojdete do soutěsky Modlivý důl pod vrchem Slavíček. Výlet končí v opomíjeném klenotu Českolipska v městečku Zákupy, které se může pochlubit nejenom reprezentativním zámkem, ale také bezpočtem méně honosných, o to však zajímavějších míst.
Čas od času bychom vám chtěli přinést tip na výlet, který vede po trasách některé ze stezek Via Czechia. Půjde většinou o jednodenní nenáročné výšlapy, které vás přivedou na zajímavá a méně známá místa. Tento tip si také můžete poslechnout na Český rozhlas Dvojka v sobotu 20.8. před osmou ráno.
Continue reading “Tip na výlet – po Stezce středozemím na hrad Borotín”
Dnes už na všechny tyto body vedou turistické značky a jsou osazeny pamětními kameny. Ještě před pár lety byste se k nim ale museli prodírat po zarostlých cestách a hledat byste je museli s podrobnou mapou nebo kompasem v ruce. I tak si ale tyto body stále uchovávají svou tajuplnost míst na hranicích, daleko od lidské civilizace.
Continue reading “Dál už to v Česku nejde – krajní body naší země”
celkem 4 boxy a 28 oboustranných map v měřítku 1:25.000 vyznačené pěší, cyklistické a lyžařské trasy 
pěší varianta včetně kilometráže stručný itinerář u každé mapy podrobný mapový klíč česky-anglicky-německy 
vyznačená přátelská místa
objednávat možno zde: https://bit.ly/3z0hq7K
Kvalitu cesty a tedy průjezdnost s kočárkem vám napoví mapa z aplikace mapy.cz – mrkněte na mapu v příspěvku s vysvětlivkami. Mapy na www.cykloserver.cz ukazují průjezdnost cest na horském kole, pro kočárky je dobré držet se plné nebo dlouze čárkované růžové čáry. Vybavit se můžete speciálním kočárkem do terénu, který má větší kola a projedete s ním i po hrbolatějších lesních cestách. Pokud chcete mít jistotu, že na trase projedete, můžete také využít naše cyklistické varianty tras, které najdete u každé stezky, u každého úseku zvlášť. Krušné hory z Blatné do Tisé, 7 dní (výstup na Blatenský vrch po cyklotrase, těžký úsek Helenčiny vodopády – Lesná, vynechat Špičák) Orlické hory z Pekla do Mladkova, 2-3 dny (výšlap na Vrchmezí po cyklotrase, vynechat hřebenovku Homole – Kunštátská kaple, obejít Zemskou bránu) Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina ze Suchdola nad Odrou do Hodslavic, 1-2 dny Dolnomoravský úval ze Sudoměřic do Mikulova, 3 dny (hřebenovku Pálavy je nutné obejít) Dyjskosvratecký úval z Dolních Věstonic do Šatova, 2-3 dny Českomoravská vrchovina ze Slavonic do Chlumu u Třeboně, 3 dny Třeboňsko z Chlumu u Třeboně do Petříkova, 1 den (za Chlumem krátký úsek s kořeny) Novohradské hory z Petříkova do Dolního Dvořiště, 3 dny (cesta k Dobré Vodě po silnici, vynechat Kraví horu) Šumava ze Svatého Tomáše do Svaté Kateřiny, 7 dní (vynechat hřeben Plechý – Třístoličník, Březník-Modrava jít podél Modravského potoka, obejít Čertovo jezero přes Železnou Rudu Český les Rybník – Starý Hrozňatov, 4 dny (několik hůře průjezdných pasáží, např. neprůjezdná cesta kolem Arnoštovy leštírny, podmáčený úsek pod vrchem Tišina, fyzicky náročný výstup na Dyleň). Chebská pánev Starý Hrozňatov – Františkovy Lázně, 1 den (těžký výšlap na Zelenou horu, obejít Komorní hůrku.
První dvě etapy Stezky středozemím vedou od nejsevernějšího bodu Šluknovskou pahorkatinou, za Krásnou Lípou pak vstupuje stezka na další dvě etapy na území Lužických hor. Mezi Českou Kamenicí a Novým Borem se trasa dotýká i území Českého Středozemí; zasahuje však do něj jen minimálně, tudíž se tomuto zeměpisnému celku podrobněji nevěnujeme. Celkově vede v tomto úseku Stezka středozemím ve čtyřech etapách v celkové délce 76 km.
Continue reading “Stezka středozemím – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory”