Stezka Slezskem

Trasa Stezky Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska u rozcestí Smrk-hraničník a na východě nejvýchodnější bod ČR, nacházející se blízko trojmezí Česka, Polska a Slovenska. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.

Základní pěší varianta Stezky Slezskem měří 388 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Etapy 19 a 20 vedou z Opavy do Fulneku a tvoří 44 km dlouhou propojku se Severní stezkou pro ty, kteří chtějí projít celé Moravskoslezské Beskydy. Celková kilometráž včetně této spojky činí tedy 432 km. Stezka Slezskem je rovněž vhodná pro putování na kole, její cyklistická varianta měří celkem 386 km a lze ji zvládnout přibližně za 6-8 dní.  Celá severní příhraniční trasa mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem ČR vedená po Severní stezce a Stezce Slezskem měří 1160 km; varianta s využitím spojky Opava – Fulnek pak měří 1200 km a je  nejdelší trasou Via Czechia mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem ČR.

Stezka Slezskem je členěna na 7 úseků, které tvoří přirozené geomorfologické celky. Trasa prochází jedinou CHKO (Jeseníky) a nejvyššího bodu dosahuje hned na svém začátku na trojmezí Smrk-hraničník (1110 m n. m.). Na Stezce Slezskem nebo v její těsné blízkosti se nachází 18 poutních míst. 

Trasa Stezky Slezskem vede nejenom přírodou, ale navštěvuje mnohá zajímavá místa s kulturním a historickým významem. Na svém začátku v Rychlebských horách vede v blízkosti polské „Cesty kurýrů Solidarity“ a navštěvuje některá místa, kde v 70. a 80. letech docházelo k setkávání českých a polských disidentů. Trasa rovněž prochází četnými malebnými městy a městečky, jako jsou například Javorník, Vidnava, Jeseník, Zlaté Hory, Krnov, Opava nebo Hlučín. Kdo nikdy nebyl na Ostravsku, bude možná překvapen, jak zelenou krajinou je možné vést trasu oblastí, která bývala v minulosti nechvalně známá svým poškozeným životním prostředím. Na Ostravsku vás trasa zavede i k četným hornickým památkám a zajímavostem, poukazujících na bohatou hornickou minulost.

K zastavení na cestě láká i 18 významných poutních míst a mnohé další méně známé lokality s duchovním přesahem. Z těch významných zmiňme například Boží horu u Žulové, vrch Cvilín u Krnova nebo kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor.

Cestu poutníkům zpříjemňují přátelská místa, což jsou body, kde na cestě potkáte spřízněné duše, kteří vám nabídnou pomocnou ruku. Jsou to například penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří bydlí poblíž trasy. Zapojit se může každý, kdo může a chce nabídnout poutníkům něco navíc.