Severní stezka – Krkonoše

Severní stezka přes Krkonoše začíná na západní hranici tohoto pohoří v Harrachově, kde navazuje na Jizerské hory. Trasa přechodu vede převážně po hlavním hřebeni – z Harrachova stoupá přes Mumlavské vodopády a Voseckou boudu k hraniční Cestě česko-polského přátelství a výraznému vrcholu západních Krkonoš, kterým je Szrenica. Pokračuje přes Zlaté návrší k nocovišti na Labské boudě a dále přes Sněžné jámy do Slezského sedla a pak údolím Bílého Labe přes Luční boudu na Sněžku. Z nejvyššího vrcholu sestupuje Severní stezka přes Pomezní Boudy, Lysečínskou horu a Rýchory do Trutnova.

Trasa Severní stezky přes Krkonoše měří 70 kilometrů a je rozdělená na čtyři dny pěšího putování. Zdatnější poutníci by jistě přechod Krkonoš zvládli i za kratší dobu, úchvatná krajina našich nejvyšších hor si však zaslouží klidnější tempo. Jedním z bonusů cesty přes Krkonoše je rovněž nocování v unikátních lokalitách na vysoko položených horských chatách Labská a Luční bouda.

 Cyklistická varianta

 Přejezd Krkonoš na kole komplikuje nejenom členitý terén, ale také zákaz cyklistiky v některých vrcholových partiích těchto hor. V národním parku lze na kole jezdit pouze po silnicích a značených cyklotrasách, proto cyklistická varianta Severní stezky většinou vede mimo nejvyšší partie hlavního hřebene.

Z Harrachova stoupá trasa kolem Mumlavských vodopádů k rozcestí Krakonošova snídaně, dále na chatu Dvoračky a kolem Kozelského hřebene na Horní Mísečky, odkud následuje sjezd do Špindlerova Mlýna. Z největšího krkonošského střediska je třeba vystoupat po Dřevařské cestě na Krásnou pláň a přes Strážné vyjet na Zadní Rennerovky. Zde, přibližně v polovině přejezdu, lze přenocovat na Friesových boudách, které mají vlastní pivovar. Dále trasa pokračuje kolem Chalupy na Rozcestí k Výrovce (možná odbočka na Luční boudu) a strmě klesá do Pece pod Sněžkou. Z Pece vede trasa přes Spálený Mlýn k rozcestí Cestník, odkud dále pokračuje po červeně značené Cestě bratří Čapků až do Trutnova. Celá trasa je dlouhá 89 kilometrů a vede po kvalitních cestách, vhodných pro horské i trekové kolo.

Lyžařská varianta

Běžkaři mají v Krkonoších k dispozici zhruba 550 kilometrů turistických nebo závodních tras. Centrální část krkonošské magistrály spojuje na 71 kilometrech hřebenových panoramatických cest Harrachov a Žacléř. Díky vysoké nadmořské výšce leží na magistrále sníh až šest měsíců v roce. Zimní varianta Severní stezky mezi Harrachovem a Trutnovem je dlouhá 74 kilometrů a lze ji zvládnout za dva dny. Je třeba mít na paměti, že v nejvyšších polohách bývají stopy často zafoukané a pro sportovní běžkování málo kvalitní, naopak východní konec trasy mívá nedostatek sněhu, takže je někdy nutné putování ukončit dříve. Severní stezka vede kolem Mumlavských vodopádů k Vosecké boudě a dále přes horské louky na Vrbatovo návrší, kde dosahuje svého nejvyššího bodu. Následuje sjezd na Horní Mísečky a do Špindlerova Mlýna, odkud trasa stoupá na Klínové boudy a k Friesovým boudám, kde lze nocovat. Putování pokračuje po tzv. Liščí cestě k Lesní boudě (eventuálně lze zvolit variantu přes Liščí horu) a přes Lučiny stoupá pod vrchol Černé hory. Odtud následuje sjezd kolem Krausových bud do Horního Maršova. Poslední úsek vede z Horního Maršova k Rýchorské boudě, kde odbočuje magistrála do Žacléře. Za dobrých sněhových podmínek lze pokračovat lesními cestami a loukami k tvrzi Stachelberg a dále do Trutnova.