Ačkoliv oproti Alpám nebo Himálajím vypadá naše země jako nudná placka, i v Česku lze podniknout výlety, které svým převýšením nabídnou plnohodnotný a téměř velehorský profil. Některé etapy Via Czechia překonávají převýšení 1000 metrů – a to už důkladně prověří vaši fyzičku!
Přes beskydskou K2 na Lysou horu
Královnou horských výšlapů u nás je bezesporu Lysá hora. Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd odpradávna člověka lákal ke zdolání. Daleké výhledy a krásná horská příroda přitahují v každém ročním období návštěvníky z blízkého okolí i z odlehlých koutů naší země.
Básník Petr Bezruč dokonce na úpatí hory postavil srub, odkud až do vysokého věku podnikal takzvané „výplazy“ na vrchol. Dnes sem lidé stoupají ve dne i v noci, někdo jednou za rok, jiní v podstatě každodenně, jedni jdou na pohodu, další závodí s časem a nezastaví je ani špatné počasí nebo fyzická indispozice. Klub lysařů eviduje počty výstupů, rekordman jich má přes 6.000.
Ještě větší výzvou však je celodenní túra, která vede přes dva nejvyšší beskydské vrcholy – kromě Lysé hory překračuje i sousední horu Smrk. Jen málokde v České republice najdeme dva tak mohutné vrcholy vedle sebe a zároveň oddělené přes 700 metrů hlubokým údolím. Celodenní túru můžete zahájit v Čeladné a konec vás čeká na Lysé hoře, kde lze přespat v jedné ze dvou horských chat.
Na rozdíl od Lysé hory na Smrku zdaleka nepotkáte tolik lidí, zato si na této „beskydské K2“ můžete v klidu vychutnávat klid horské přírody vysoko nad okolní krajinou. Tato 45. etapa Severní stezky je dlouhá 22 kilometrů a nastoupáte na ní úctyhodných 1600 metrů výšky!
Karpatský dvojboj na česko-slovenském pomezí
Rovněž další výlet vede přes dva nejvyšší vrcholy jednoho pohoří – v tomto případě se vydáme do Bílých Karpat a půjdeme po příhraniční trase mezi Českem a Slovenskem, po Jižní stezce.
I když při pohledu zdálky působí Bílé Karpaty mírumilovně a krotce, přece jen se jedná o karpatské pohoří, pro která jsou typická hluboká údolí a příkré srázy. Pohraniční pohoří se kromě členitého reliéfu může pochlubit unikátní přírodou horských orchidejových luk, bukových lesů a vápencových skal.
Celodenní túra začíná ve Starém Hrozenkově a trasa vás přes parádní kopaničářskou obec Vyškovec vyvede na vrchol Velkého Lopeníku, vysoký 911 m. Zdejší rozhledna je už třetí v pořadí a z její vyhlídkové plošiny se otevírá monumentální kruhový výhled na českou i slovenskou stranu Bílých Karpat.
Po strmém sestupu k Březové se cesta se přehoupne přes Novou horu a přivede vás do Květné. Odtud vede nejtěžší pasáž, strmý výšvih na vrchol Velké Javořiny.
Velká Javořina je nejvyšší horou Bílých Karpat a jejím 970 metrů vysokým vrcholem zároveň prochází hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Tento vrchol je turisticky dobře přístupný z obou stran hranice a patří tak mezi tradiční místa setkávání Čechů a Slováků. Noc po náročném výletu můžete strávit v Holubyho chatě, ležící na slovenské straně, jen kousek pod vrcholem. Túra je dlouhá 25 kilometrů a zdoláte na ní téměř 1500 výškových metrů.
Z Ramzové přes Keprník a Vozku na Praděd
Tato trasa vám kromě převýšení 1400 metrů nabídne přechod nejhezčí části hřebene Hrubého Jeseníku a také čtyři rozhledové vrcholy – Šerák, Keprník, Vozku a Praděd. Na cestě projdete kolem poutní Vřesové studánky a zároveň navštívíte nejstarší moravskou přírodní rezervaci Šerák-Keprník. Túra vede po trase Severní stezky, po které lze z Pradědu další den pokračovat směrem na Petrovy kameny a Skřítek.
Z Ramzovského sedla stoupá stezka k Chatě Jiřího na Šeráku, postavené téměř na vrcholu hory již roku 1888. Odtud to již není daleko na Keprník, nejvyšší vrchol severních Jeseníků. Trasa dále pokračuje přes málo navštěvovaný vrchol Vozka s monumentálním mrazovým srubem a sestupuje k jednomu z nejstarších poutních míst v Jeseníkách, k Vřesové studánce. Odtud stezka pokračuje panoramatickou hřebenovou pěšinou a sestupuje do Červenohorského sedla.
V poslední pasáži stoupá trasa k oblíbené chatě Švýcárna po pěšinách přes vrcholy Výrovka a Malý Jezerník. Vrchol Pradědu je odtud již na dosah a celou túru tak korunuje parádní kruhový výhled z nejvyššího vrcholu Jeseníků. Na Pradědu se dokonce můžete ubytovat nebo sejít na blízkou Ovčárnu s dalšími chatami a hotely, případně sjet busem do nedaleké Karlovy Studánky.
Přes staré sopky Lužických hor
Poslední tip při hledání fyzicky náročných výzev nás zavede překvapivě do Lužických hor, které zdaleka nepatří k nejvyšším pohořím u nás. Lužické hory nemají jeden ucelený a jasně patrný hřeben, po celé oblasti najdeme řadu zalesněných a jakoby bez nějakého řádu roztroušených vrcholů. A to právě nahrává možnosti propojit několik vrcholů a nasbírat tak na trase Studenec – Jedlová – Tolštejn – Luž během jediné túry téměř 1200 výškových metrů. Celkem 29 km dlouhý přechod západní části Lužických hor vede po Severní stezce .
Trasa vede od západního okraje hor z obce Studený a v prvních kilometrech strmě vystoupá na Studenec, šestý nejvyšší vrchol Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází přírodní rezervace a stojí tu zrekonstruovaná rozhledna z roku 1888, která je druhou nejstarší železnou rozhlednou v České republice.
Následuje rovinatější pasáž, zakončená ostrým výšvihem na Jedlovou. Tato hora se svými 774 metry řadí na třetí příčku nejvyšších vrcholů Lužických hor. Turisty sem láká kamenná rozhledna z roku 1891, poskytující impozantní rozhled, který patří k nejhezčím v Lužických horách.
Z Jedlové vás stezka dovede na nedaleký Tolštejn, který patří k nejlépe zachovaným hradním zříceninám v Lužických horách. Stojí na výrazném znělcovém skalním suku a tvoří charakteristickou krajinnou dominantu.
Trasa následně překoná hluboký zářez u obce Lesná a vystoupá pod špici pohraniční hory Luž. Krátký a strmý finální výstup končí na nejvyšším vrcholu Lužických hor s nádherným kruhovým výhledem. Po těžkém dni se můžete ubytovat v některém z penzionů v nedaleké osadě Myslivny.