Krušné hory představují nejdelší samostatný úsek Severní stezky – trasa mezi Kraslicemi a Tisou má celkovou délku 186 kilometrů a je rozdělena do osmi etap. Přechod tohoto pohoří začíná na jeho západním okraji v obci Kraslice a na opačné straně končí u Tiských stěn, přičemž krátce předtím trasa zasahuje do CHKO Labské pískovce. První tři etapy vedou Klínoveckou hornatinou, zatímco u Měděnce vstupuje Severní stezka na dalších pět etap do Loučenské hornatiny.
Přejít pěšky Krušné hory vyžaduje nejenom dostatek času, ale také odhodlání. Ne každému se totiž budou líbit dlouhé úseky vedoucí po asfaltových cestách, které jsou pro toto pohoří typické. Na druhou stranu putování usnadňuje pozvolnější výškový profil, než jaký bychom čekali u hor takové rozlohy. Začátek i konec části Severní stezky vedoucí přes Krušné hory je dobře přístupný veřejnou dopravou – do Kraslic vede železniční trať ze Sokolova. Zejména centrální a východní část Krušných hor je typická menší hustotou ubytovacích míst a další infrastruktury, vyplatí se tedy zajistit si předem noclehy, případně mít s sebou dostatečné zásoby potravin.
Cyklistická varianta
Přes celé Krušné hory vede cyklistická Krušnohorská magistrála, označená jako cyklotrasa č. 23. Od Chebu po Děčín měří celkem 242 kilometrů a v celém jejím průběhu se na ni napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy. Cyklistická varianta Severní stezky přes Krušné hory měří 186 kilometrů s celkovým stoupáním 3100 metrů a lze ji absolvovat za 3–4 dny. Etapový přejezd Krušných hor na kole je díky množství pěkných asfaltových cest a relativně plochému reliéfu čirou radostí. Cyklistická varianta Severní stezky sleduje převážně její základní pěší trasu a z větší míry využívá značených cyklotras. Trasa vynechává pouze několik málo strmějších úseků pro pěší, jako je výšlap po žluté značce z Kraslic k Nové Vsi, přejezd údolí Černé vody po červené značce (pro kola je lepší cesta z Rolavy přes Sauersack, Jelení a Zaječí vrch), sjezd z Křížové hory a cestu na Pestrý vrch od Černého rybníka.
Lyžařská varianta
Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Pravidelně strojově jsou udržovány dva úseky: západní od Bublavy přes Boží Dar k Horní Halži a východní od Mezihořského vrchu až k Děčínskému Sněžníku. Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání nestačí ani týden. Nespornou výhodu přinášejí další kilometry upravovaných stop vedoucí hned za hranicí po německém území, které jsou na mnoha místech propojené s českými trasami. Při dostatku sněhu lze projet Krušné hory celé (s vědomím, že část trasy nebude strojově upravená) a uskutečnit tak jeden z nejdelších lyžařských přejezdů na našem území. Lyžařská varianta Severní stezky začíná v západní části Krušných hor v Kraslicích, odkud stoupá na Bublavu a přes Rolavu a Pernink pokračuje k Božímu Daru a dále k Horní Halži. Tento úsek měří 63 kilometrů. Úsek ve východním Krušnohoří začíná u skiareálu Pyšná, odkud cesta k Děčínskému Sněžníku měří přibližně 85 kilometrů. Celkem tak lyžařská varianta Severní stezky Krušnými horami měří 148 kilometrů.
